Přejít na obsah
Všechny články
Nápady · 5 min čtení

Scrapbooking s dětmi

Stříhat, lepit a vyprávět, co se stalo: děti jsou rozené scrapbookerky a scrapbookeři. Takhle můžete začít spolu, s bezpečným materiálem a s knihou, která bude opravdu jejich.

Dětské ruce stříhají a kreslí u stolu mezi barevnými papíry, mapou světa a řezací podložkou
Fotka: Vanessa Loring · Pexels

Děti stříhají, lepí a sbírají dřív, než vůbec znají slovo scrapbook. Jízdenka z vlaku, hezký list ze stromu, obrázek z celého dne: to všechno je potřeba někam schovat. Společný scrapbooking tomu dá místo. Navíc je to koníček, u kterého ty a tvoje dítě sedíte u stejného stolu nad stejnou prací, každý na své úrovni.

Od kolika let to jde

Vlastně od chvíle, kdy dítě dokáže něco přitisknout na papír. Batolata kolem dvou let zvládnou lepit samolepky, kreslit tlustými voskovkami a položit kousek papíru na místo s lepidlem. S dětskými nůžkami můžou děti zhruba od tří let pod dohledem zkoušet první střihy.

Zhruba do pěti let to drž jednoduché a krátké. Stříhání a lepení ještě nejde samo a pozornost po čtvrthodince často dojde. Rozdělte si práci: ty zastřihneš fotky, dítě vybere, kam přijdou, a přilepí je.

Zhruba od šesti let už děti stříhají samy, napíšou pár slov a rozvrhnou si stránku. Starší děti často chtějí samy rozhodovat, jak to bude vypadat, a někdy už ke svým fotkám vymýšlejí celé příběhy. Věk je jen vodítko; sama nebo sám rychle uvidíš, co tvoje dítě zvládne.

Bezpečné lepidlo, nůžky a materiály

Malým dětem se nejlíp osvědčí lepicí tyčinka. Je čistá, rychle schne a snadno se setře. Bílé hobby lepidlo se hodí na těžší věci, třeba karton nebo knoflíky, ale tenčí papír s ním rychle zvlhne a zvlní se. Oboustranná lepicí páska je pro starší děti, protože když se přilepí špatně, jde těžko odlepit.

Pozor na cenné fotky. Dětské lepidlo je většinou vypratelné a ne vždy bezkyselinové, a časem může fotku poškodit. Dávej proto dětem na práci výtisky nebo kopie a originály měj mimo jejich dosah. Fotka, která v knize skončí nakřivo nebo s otiskem prstu, pak není žádná katastrofa.

Malým dětem vyber dětské nůžky se zaobleným hrotem. Řezací nože a řezačky papíru jsou pro dospělé. Dokud se stříhá, zůstaň nablízku, a nůžky potom ukliď.

Pár dalších věcí, na které je dobré myslet:

  • Drobnosti jako flitry, knoflíčky a štrasové kamínky nepatří dětem do tří let, protože by je mohly spolknout.
  • Sponky ze sešívačky na zadní straně stránky můžeš přelepit, aby se o ně nikdo nezachytil.
  • Tavná pistole není do dětských rukou.
  • Stůl přikryj omyvatelným ubrusem nebo starými novinami a měj po ruce vlhký hadřík na lepidlo a třpytky.

Ten hadřík budeš u konfet a třpytek určitě potřebovat. Děti je milují, ale počítej s tím, že je budeš ještě měsíce nacházet mezi polštáři.

Vlastní album

Děti, které pomáhají s tvým albem, brzy zjistí, že nesmějí všechno. Vlastní kniha to vyřeší. V ní rozhodují samy, co tam bude, i kdyby to byla fotka popelářského auta nebo stránka plná samolepek bez jediné fotky.

Vyber něco pevného, co něco vydrží. Skicák s tlustým papírem nebo kroužkový pořadač s volnými listy kartonu poslouží skvěle. Pořadač má tu výhodu, že nepovedenou stránku z něj můžeš vyndat a nové se snadno přidávají.

Dej dítěti vlastní krabičku s pár fotkami, papírem, samolepkami a tím, co si samo nasbíralo: lístky, ubrousky, sáček z pekárny. Dobře poslouží i visačky a štítky z oblečení nebo mašle z dárku. Domluvte se, že pomůžeš jen tehdy, když o to dítě požádá. Kniha možná nebude hezká podle tvých měřítek, ale bude opravdu jeho.

Dobrým prvním krokem je prázdninový deník. Vezmi s sebou desky s volnými listy, lepicí tyčinku, nůžky, pár fixů a obálku na lístky. Na den stačí obrázek nebo tři krátké věty. Pomáhá mít pevnou chvilku, třeba po jídle, aby u toho dítě vydrželo. Netlač: vynechaný den k tomu patří.

Co se tím naučí

Scrapbooking je víc než jen zabavení. Stříhání, trhání, skládání a přesné pokládání drobností trénuje jemnou motoriku: drobné pohyby rukou a prstů, které děti potřebují i k držení tužky. Můžou se při tom také naučit vydržet déle u jednoho úkolu.

Stejně cenné je vyprávění. Udělat stránku znamená vybrat, co bylo důležité, a seřadit to. U každé fotky se zeptej, co se stalo, kdo u toho byl a co bylo nejlepší. Odpovědi zapiš doslova, nebo je nech dítě zapsat samo, jakmile umí psát. Věta jako „kachna mi snědla rohlík a pak jsem musel brečet“ bude za dvacet let k nezaplacení.

Důraz dávej na tvoření, ne na výsledek. Když se dítě začne vztekat, protože to nejde, jak chtělo, hledejte řešení spolu. Nakřivo ustřižená fotka může dostat nový rámeček a z fleku se může stát kytka.

Dětský materiál zvlášť

Kdo sám scrapbookuje, to zná: tvůj nejhezčí designový papír je najednou rozstříhaný na kousky a drahá razítková barva je na ubrusu. Měj proto zvláštní krabici nebo šuplík s materiálem, který děti můžou volně používat.

Může v něm být:

  • zbytky papíru a kartonu z tvých vlastních zásob
  • samolepky, které už sama nebo sám nepoužíváš
  • lepicí tyčinka, dětské nůžky a pár fixů
  • barevný papír, hedvábný papír a děrovačka
  • nasbírané lístky, visačky, kousky stuhy a knoflíky (pro starší děti)

Svoje věci ulož tam, kam děti samy nedosáhnou. Při scrapbookingu pak nemusíš pořád říkat ne a dítě přesně ví, co smí. I uklízení je snazší: všechno z dětské krabice se vrací zpátky do dětské krabice.

Jednoduché projekty na deštivé odpoledne

Nemusíš plánovat celé album. Pár nápadů na odpoledne doma:

  1. Stránka o jednom dni. Vytiskni tři nebo čtyři fotky z výletu, nech dítě vybrat a přilepit je a napište k nim spolu pár vět.
  2. Přáníčko s otiskem ruky. Obkresli ruku svého dítěte na pevný papír, vystřihni ji a nalep na přáníčko nebo stránku. Dělej to každý rok, uvidíš, jak ruce rostou.
  3. Papírový řetěz. Nastříhej proužky zhruba 1,5 × 20 cm, slep je do kroužků navzájem propojených a kousek použij jako okraj stránky.
  4. Konfety z děrovačky. Děti děrují barevný papír a kolečka sypou na místo s lepidlem. Dobré pro ručičky a u toho velká zábava.
  5. Stránka o něčem, co sbírají: mušle, kamínky, kaštany. Vyfoť je, fotku nalep a připiš, kde je dítě našlo.
  6. Stránka „to jsem já“ s oblíbeným jídlem, nejlepším kamarádem, oblíbenou barvou a vlastním portrétem. Opakujte ji každý rok.

Drž to krátké, hlavně u malých dětí. Radši dvacet minut s radostí než hodinu se slzami.

Schovej, co vytvoří

Dětské stránky bývají plné a křehké, s tlustými vrstvami lepidla a samolepkami, které se odlepují. Dej je do obalu nebo je ulož naplocho do krabice. Pokud je chceš ukazovat i později, aniž by se originál opotřeboval, naskenuj ty nejhezčí stránky. Ve Scrappd si je tak můžeš dát na vlastní poličku, aby se mohli dívat i babička s dědou.

Otázky k tomuto tématu

Od kolika let můžou děti dělat scrapbooking?

Batolata kolem dvou let už zvládnou lepit samolepky a kreslit. Zhruba od šesti let děti většinou stříhají samy a umějí si rozvrhnout stránku.

Jaké lepidlo je pro děti na scrapbooking bezpečné?

Malým dětem se nejlíp osvědčí lepicí tyčinka: je čistá, rychle schne a snadno se setře. Místo originálních fotek dávej dětem výtisky nebo kopie.

Jak nechat dítě udělat si vlastní scrapbook?

Dej mu pevný skicák nebo kroužkový pořadač a vlastní krabičku s fotkami, papírem a samolepkami. Pomáháš jen tehdy, když o to dítě požádá.

Jaké jednoduché scrapbookové projekty dělat s dětmi?

Třeba stránku o jednom dni s pár vytištěnými fotkami, přáníčko s otiskem ruky nebo stránku „to jsem já“. Drž to krátké, radši dvacet minut s radostí než hodinu se slzami.

Další čtení