Vrstvy a hloubka na scrapbookové stránce

Polož fotku naplocho na list papíru a prostě tam leží. Podlož ji kouskem jiného papíru, zasuň pod ni napůl štítek, jednu kytičku nadzvedni lepíkem a stránka najednou dostane hloubku. Skoro by sis na ni sáhl. V tom je celé tajemství vrstev: ne víc věcí, ale věci, které leží jedna na druhé.

Proč vrstvy stránku obohatí

Vrstvy dají fotce kotvu. Fotka nalepená přímo na pozadí jako by se vznášela. S okrajem papíru pod sebou, s druhým listem, který kousek vyčuhuje, nebo s proužkem, který pod ní prochází, získá místo, kam patří.

Vrstvy také vedou pohled. Kde se jich sejde nejvíc, tam se podíváš jako první. Proto je stav kolem toho, co chceš ukázat, většinou kolem hlavní fotky nebo nadpisu.

A vrstvy něco vyprávějí. Kousek mapy z trasy, účtenka, která napůl vykukuje zpod fotky, proužek krajky z babiččina ubrusu: každá vrstva přidá kousek příběhu. Plochá stránka může být krásná, ale vrstvená stránka působí jako uchovaný okamžik.

Stav od velkého k malému

Nejjednodušší způsob, jak udržet vrstvy klidné, je pevné pořadí. Hodně zkušených scrapbookerů postupuje takhle:

1. Pozadí: celý list cardstocku (pevného jednobarevného papíru) nebo designového papíru.
2. Panel: menší kus jiného papíru, trochu nakřivo nebo rovně, který vymezí střed stránky.
3. Podložky (maty): jedna nebo dvě vrstvy papíru přímo pod fotkou, každá o pár milimetrů větší.
4. Fotka.
5. Drobnosti: štítky, samolepky, kousek stužky, jedno slovo.

Postupuj tedy od velkých ploch k malým detailům. Kdo začne obráceně, nejdřív hezkými drobnostmi, často skončí se stránkou, na které všechno křičí stejně nahlas.

Nejdřív všechno jen volně rozlož, bez lepidla. Posouvej, otáčej, odebírej. Vyfoť si to telefonem a podívej se na fotku: na malém displeji hned poznáš, jestli stránka nevisí nakřivo nebo není někde moc plná. Lepit začni, až když to sedí.

Kolik vrstev stačí?

Pevné číslo neexistuje, ale pomůže pár orientačních pravidel:

• Pod fotkou obvykle stačí dvě nebo tři vrstvy. Víc už je to hromádka, ne rámeček.
• Vyber si jedno místo, kde se vrstvy sejdou. Druhý, menší shluk na opačné straně stránky je v pořádku jako protiváha.
• Čím víc fotek, tím méně vrstev a zdobení na jednu fotku.
• Nech volné místo. Díky tomu klidu vrstvy vůbec vyniknou.

Když váháš, jestli je hotovo, skonči o krok dřív, než jsi měl v plánu. Vrstvu můžeš přidat i později. Odebrat takovou, která už drží, je těžké.

Pěnová páska a další způsoby, jak věci nadzvednout

Pěnová páska je oboustranná lepicí páska s vrstvičkou pěny uprostřed. Prodává se v roli i jako jednotlivé čtverečky nebo kolečka, často pod názvy foam squares, pop dots nebo 3D lepíky. Co s ní nadzvedneš, vrhá malý stín na vrstvu pod sebou. Právě to dělá ten efekt.

Pár způsobů, jak ji použít:

• Nadzvedni hlavní fotku několika čtverečky. Nedávej je jen do rohů, ale jeden nebo dva i doprostřed, jinak se fotka prohne.
• U vyseknuté květiny z několika vrstev podlep kouskem pěny jen horní lístky. Oddělí se od spodní vrstvy a místo plochého obrázku máš skutečnou květinu.
• Vyřezaný nadpis posaď na pěnovou pásku nad tmavší podklad. Stín písmena na rušném pozadí zvýrazní a zlepší čitelnost.
• Pod tenké, jemné tvary můžeš dát úzké proužky pěny pod širší části. Je to trochu piplačka, ale ten stín za to stojí.

Střídej výšky. Stránka, na které je všechno stejně vysoko na pěně, je stejně plochá jako stránka bez pěny. Zkombinuj ploché samolepky v pozadí s tlustšími samolepkami nebo chipboardem (pevným potištěným kartonem) vpředu a nadpis dostane hloubku sám od sebe.

Hloubku jde vytvořit i bez pěny:

• Papír přilep jen uprostřed. Okraje zůstanou volné a trochu se zvednou. Vznikne vzdušná, měkká vrstva.
• Lístky vyseknutých květin a motýlů opatrně ohni nahoru přes prst nebo propisku.
• Dej pod vrstvu nebo na ni vellum (průsvitný papír). Spodní vrstvu pořád matně vidíš, což působí jemně a hluboce.
• Zasuň fotku před několik stonků květin. Pak to vypadá, jako by květiny rostly za ní.

Jak udržet vrstvy úhledné

Vrstvy působí nepořádně, když nemají souvislost. Pomůže tohle:

• Pracuj s omezenou paletou dvou nebo tří barev, sladěnou s fotkou. Barvy vyber přímo z fotky.
• Na stejný druh prvků používej stejný papír. Všechna srdíčka ve stejné červené, všechny lístky ve stejné zelené. To dodá klid.
• Seskupuj. Tři věci, které se v rohu fotky překrývají, působí jako jeden celek. Stejné tři věci rozházené po stránce působí jako nepořádek.
• Nech zdobení lehce přesahovat přes roh fotky, pak k ní patří.
• Dbej na to, aby všechno bylo menší než fotka. Zdobení má pomáhat, ne soupeřit.
• Když je na stránce už hodně barvy a kontrastu, moc toho navíc nepotřebuješ.

Postarej se i o skrytý řád. Neviditelná mřížka, kdy okraje panelů a fotek vycházejí na stejných liniích, udrží čitelnou i plnou stránku. Jeden prvek pak může být nakřivo, třeba štítek nebo proužek pásky. Právě protože zbytek stojí rovně, upoutá pozornost.

Textura z papíru, látky a reliéfu

Hloubka není jen ve výšce. Stránku obohatí i rozdílné povrchy. Hladké vedle hrubého, lesklé vedle matného, papír vedle látky.

• Střídej druhy papíru: hladký cardstock, kraftový papír, perleťový papír, vellum.
• Trhej okraje. Přitiskni na papír kovové pravítko a druhou rukou papír podél něj táhni nahoru. Chceš-li volnější tvar, nejdřív veď linku mokrým štětcem; papír se tam snáz roztrhne.
• Okraje zdrsni nůžkami nebo smirkovým papírem a lehce je přetři inkoustem. Nejdřív to zkus na zbytku.
• Použij látku: proužek stužky, jutu, krajku, kousek bavlny, knoflíček.
• Embossing vytvoří reliéf přímo v papíru. Embosovací kapsou (šablonou se vzorem) vtiskneš do listu cardstocku strukturu, aniž by výrazně zesílil.
• Šev šicím strojem kolem panelu vrstvu přidrží a zároveň přidá texturu.
• Bílé cákance barvy nebo trochu inkoustu přes několik vrstev je propojí.

Zkus taky vystřihnout tvar z designového papíru a vrátit ho zpátky jako samostatnou vrstvu. Vystřihování květin z potisku (říká se tomu fussy cutting) je levný způsob, jak využít zbytky, a hned máš vrstvu navíc.

Hloubka, aniž by album moc ztloustlo

Každá vrstva v albu zabere místo. Stačí pár stránek s tlustým zdobením a album se začne rozevírat nebo se fólie zkřiví. Takhle to udržíš pod kontrolou:

• Nejtlustší vrstvy drž dál od hřbetu alba. Tam to začne tlačit nejdřív.
• Pěnovou pásku používej hlavně na jednu nebo dvě věci na stránce, ne na všechno.
• Vybírej tenké způsoby hloubky: papír přilepený jen uprostřed, vellum, embossing, trhané okraje. Mají velký efekt a skoro žádnou tloušťku.
• Vedle tlusté stránky dej klidnou, plošší stránku. Prospěje to oku i albu.
• Střídej stránky s výrazným reliéfem se stránkami bez něj, nebo tlustá místa posuň tak, aby v zavřeném albu neležela na sobě.
• Album s volným hřbetem, třeba šroubové album nebo kroužkový pořadač, dá víc prostoru než pevně vázaná kniha.

Tlusté album s velkým reliéfem ukládej raději naležato než nastojato, v jeho vlastní krabici nebo na polici, a nic těžkého na něj nedávej. Pak tvoje nadzvednuté vrstvy zůstanou opravdu nadzvednuté.

Začni s jednou fotkou

Chceš si to vyzkoušet? Vezmi stránku s jednou fotkou. Podlož ji panelem a podložkou, fotku na pár místech nadzvedni a do jednoho rohu dej malou skupinku tří věcí. Sleduj, co to udělá. Než se naděješ, budeš se na zbytky papíru dívat jinak: ne jako na odpad, ale jako na svou další vrstvu.