Journaling a příběhy

Napiš to, co za deset let už vědět nebudeš. Jak to vypadalo, ukazuje fotka sama. Journaling je text, který píšeš k fotkám, a nemusí být dlouhý ani krásný.

Tyhle otázky ti pomůžou začít:

• Kdo je na fotce a co jste dělali?
• Kde a kdy to bylo?
• Proč jsi vyfotila právě tuhle fotku?
• Co kdo řekl, co jsi cítila nebo slyšela?
• Jak ses v tu chvíli cítila?

Vyber si jednu nebo dvě a piš tak, jako bys to vyprávěla kamarádce. Malé detaily, třeba nějaký vtip nebo jídlo, dodají příběhu později nejvíc života.

Přečti si také: Co napsat k fotkám? Journaling ve scrapbooku

Začni zlehka: na první stránku stačí datum a tři věty o tvém dni. Na pravopisu, stavbě vět ani úhlednosti nezáleží. Ten sešit je tvůj.

Vyber si sešit, který se ti líbí, ale ne tak drahý, aby ses bála do něj začít psát. Urči si pevnou chvíli, třeba po večeři nebo před spaním, a nech sešit s propiskou na místě, kde ho uvidíš. Když nevíš, co napsat, použij otázku jako „Co byla dnes nejlepší chvíle?“. Po pár týdnech sama poznáš, jaká forma ti sedí.

Nejjistější volbou je liner s pigmentovým inkoustem: je voděodolný, skoro nebledne a po zaschnutí se nerozmazává. Známým příkladem je Sakura Pigma Micron, ale dobré pigmentové linery vyrábějí i jiné značky.

• Na tmavý papír se hodí bílé gelové pero, třeba Uni-ball Signo nebo Gelly Roll.
• Gelová pera potřebují chvilku zaschnout, tak přes text hned nepřejíždej rukou.
• Kuličkové pero se na hladkém papíře občas rozmaže a na fotkách se může protlačit.

Hlavně si vyber pero, které ti dobře padne do ruky, a nejdřív ho vyzkoušej na zbytku svého papíru.

Přečti si také: Jaké pero použít do scrapbooku a journalu

Ano, klidně ho používej. Pro toho, kdo bude album jednou číst, je tvůj rukopis často tou nejcennější částí stránky. Děti a vnoučata v něm poznají tebe, a to s písmem z počítače nejde.

Jestli chceš, aby působil klidněji, pomůže tohle:

• Piš na samostatnou kartičku nebo proužek papíru. Když se to nepovede, začneš znovu a stránku si nezkazíš.
• Nakresli si tenké linky tužkou a po napsání je vygumuj.
• Piš pomaleji a o něco menším písmem, než jsi zvyklá.

Pokud opravdu nechceš psát sama, můžeš text taky napsat na počítači a vytisknout.

Přečti si také: Co napsat k fotkám? Journaling ve scrapbooku

Udělej to tak malé, aby se to dalo zvládnout vždycky, třeba jedna věta denně nebo tři krátké body. Kdo chce každý den popsat celou stránku, obvykle po pár týdnech skončí.

• Vyber si pevnou chvíli a spoj ji s něčím, co děláš tak jako tak.
• Nech sešit a pero na očích.
• Když to každý den nejde, napiš jednou týdně shrnutí.
• Měj deník oddělený od plánovače, ať se z něj nestane seznam úkolů.
• Když nějaké dny vynecháš, prostě pokračuj dneškem.

Zdobení ber jako bonus. To, co si později budeš číst, je psaní.

Přečti si také: Jak u journalu vydržet i po prvních týdnech

Zapiš jeden obyčejný detail, protože právě všední věci tě později budou bavit číst nejvíc. Co jsi jedla, jaké bylo počasí, písnička, kterou jsi pořád slyšela, nebo něco, co řeklo tvoje dítě: za pár let je to přesně ten život, na který jsi zapomněla.

Další nápady:

• citát nebo věta, která tě zasáhla
• jedna věc, za kterou jsi vděčná
• co chceš zítra udělat jinak
• malý obrázek nebo účtenka

Prázdný den můžeš nechat i prázdný. Deník není povinnost.

Přečti si také: Jak u journalu vydržet i po prvních týdnech

Prompty jsou krátké otázky k psaní, které ti pomůžou, když nevíš, kde začít. Jednu si vybereš a odpovíš na ni pár větami u fotky nebo v journalu.

Příklady:

• Co chci o tomhle dni vědět ještě za deset let?
• Jak u nás vypadá obyčejné ráno?
• Které místo doma mám teď nejradši a proč?
• Co bych o tom řekla svému mladšímu já?

Udělej si seznam na konci sešitu nebo v telefonu. Tak budeš mít vždycky po ruce otázku, když se zasekneš.

Přečti si také: Co napsat k fotkám? Journaling ve scrapbooku

Jde obojí, ale většina scrapperek nejdřív udělá stránku a nechá místo na text. Při skládání polož na místo pro journaling prázdnou kartičku nebo kousek papíru, aby se ten prostor nepozorovaně nezaplnil zdobením.

Máš-li dlouhý příběh, napiš text nejdřív nanečisto. Pak víš, kolik místa potřebuješ, a stránku navrhneš kolem něj. Nebudeš pak muset všechno nacpat do rohu.

Přečti si také: Jak postavit layout krok za krokem

Tak dlouhý, jak příběh potřebuje. Krátký řádek je stejně dobrý jako celá stránka. Popisek s tím, kdo, co, kde a kdy, má velkou cenu, a jedna věta je vždycky lepší než nic.

Chceš-li napsat víc, vyprávěj i to proč: co ta chvíle znamenala nebo jak ses cítila. Dlouhé texty se na stránku vejdou bez problému. Piš menším písmem, přidej další kartičku nebo dej jednomu dni celý dvojstránkový spread. Na sociálních sítích často vidíš krátké věty, ale to neříká nic o tom, jak se to má dělat.

Přečti si také: Co napsat k fotkám? Journaling ve scrapbooku

Vytvoř si další místo na psaní, které se dá rozložit nebo vytáhnout, nebo text zkrať. Například:

• obálka s dopisem uvnitř
• chlopeň, která překrývá část stránky
• štítek nebo tag zastrčený do kapsičky
• kartička za fotkou, která se dá vysunout
• další stránka nebo zadní strana

Funguje i zkracování: přečti si text a vyškrtni, co už ukazuje fotka. Když budeš text příště psát nejdřív nanečisto, budeš s místem počítat už při navrhování.

Přečti si také: Obálky, klopy a skrytý journaling ve scrapbooku

Ne. Prostě začni znovu dneškem a dožeň jen to, co si opravdu chceš uchovat. Kdo chce nejdřív doplnit všechny zmeškané týdny, často už se nepohne dál.

Pokud přece jen chceš něco ze zmeškaného období zachytit, udělej jednu souhrnnou stránku se seznamem nej momentů, pár fotkami nebo kartičkou. Pomůžou i poznámky v telefonu nebo lepicí papírky: když nemáš čas, zapiš si pár hesel a rozepiš je později. Album ani journal nemusí jít přísně popořadě.

Přečti si také: Pozadu s albem: musíš scrapovat všechno popořadě?

Piš pomaleji, to udělá největší rozdíl. Kromě toho pomáhá každý den pár minut cvičit.

• Vyber si rukopis, který se ti líbí, a týden ho každý den obkresluj.
• Používej pero s trochou odporu, třeba liner, místo klouzavé propisky.
• Nakresli si linky tužkou, ať jsou písmena stejně vysoká.
• Seď uvolněně a nedrž pero příliš křečovitě.
• Než začneš psát na stránku, zkus si to nanečisto.

Cílem je čitelnost, ne dokonalost. Vlastní, trochu nepravidelný rukopis je úplně v pořádku.

Chybu zakryj, nebo z ní udělej součást stránky. Vyhazovat většinou není potřeba.

• Přelep ji kartičkou, štítkem nebo kouskem papíru a napiš to znovu.
• Dej na ni samolepku nebo proužek washi pásky.
• U krátkého slova použij opravnou pásku.
• Slovo přeškrtni a piš dál. To k deníku patří.

Z vázané knihy raději stránky nevytrhávej. Často se pak uvolní i související list na druhé straně. Když budeš příště psát na samostatnou kartičku, při chybě si prostě vezmeš novou.

Přečti si také: Jak opravit chybu na stránce scrapbooku

Nejdřív si na papír nanečisto udělej myšlenkovou mapu. Doprostřed do kruhu napiš téma nebo nadpis a kolem něj jednotlivá slova, data, jména a vzpomínky. Co k sobě patří, spoj čárami.

Úhlednost ani celé věty nejsou potřeba. Zkratky a hesla se naopak hodí. Pak se podívej, která linka je nejsilnější, a o ní napiš svůj text. Pokud chceš myšlenkovou mapu použít přímo na stránce, můžeš ji naskenovat nebo nalepit jako pozadí.

Přečti si také: Co napsat k fotkám? Journaling ve scrapbooku

Aspoň jednou napiš celé jméno, k tomu vztah a rok. Tobě je jasné, kdo je „babička“, ale za padesát let už nikdo nebude vědět, kterou babičku jsi myslela.

• Na začátek alba dej seznam křestních jmen, příjmení a toho, jak jsou všichni příbuzní.
• Pod skupinové fotky piš jména zleva doprava.
• Na zadní stranu volných fotek si poznamenej jméno a datum měkkou tužkou nebo perem bezpečným pro fotky. Netlač.

Uveď i místo. Později to pomůže při dohledávání rodiny a míst.

Přečti si také: Jak vytvořit rodinné album ze starých fotek a dokumentů

První osoba je nejběžnější a působí nejosobněji, jako dopis nebo deník. Pokud děláš album pro druhé, třeba pro své děti nebo jako rodinné album, může být jasnější třetí osoba.

Můžeš je i kombinovat: příběh piš v první osobě a do krátkého popisku přidej celá jména. Hezkou variantou je dopis někomu na fotce, třeba „Milý Seme, byly ti tři, když…“. U každého alba se drž jedné formy, čte se to pak klidněji.

Používej silnější papír a pero s méně vlhkým inkoustem. Když text prosvítá, vidíš ho z druhé strany. Když se propíjí, inkoust papírem opravdu projde.

• Papír zhruba od 90 g/m² obvykle prosvítá méně, ale u každého druhu papíru je to jiné.
• Linery a gelová pera se propíjejí méně než tlusté fixy nebo plnicí pero s hodně inkoustu.
• Lihové fixy projdou skoro každým obyčejným papírem.
• Pero si nejdřív vyzkoušej na poslední stránce sešitu.

Pokud to přesto prosvítá, nalep na zadní stranu kartičku nebo kousek papíru.

Přečti si také: Jak vybrat zápisník, kterým inkoust neprosakuje

Ano, můžeš, a u dlouhých příběhů je to často praktické. Napiš text, vyber čitelné písmo a vytiskni ho na pevný bezkyselinový papír. Pak ho rozstříhej na proužky nebo kartičky a nalep je na stránku.

Pozor: inkoust z inkoustové tiskárny se může po namočení rozpít, laserový tisk je o něco odolnější. Klidně kombinuj: příběh z počítače s ručně psaným datem nebo nadpisem. Tak si uchováš i kousek vlastního rukopisu.

Přečti si také: Hybridní scrapbooking: tiskni digitálně, dokonči na papíře

Schovej text za něco nebo pod něco na stránce. Tomu se říká skrytý journaling. Stránka tak zůstane hezká a tvůj příběh nebude na očích.

• Piš na kartičku, kterou zasuneš za fotku.
• Vlož složený dopis do obálky.
• Udělej chlopeň, kterou je potřeba otevřít.
• Obálku zalep, pokud je to opravdu jen pro tebe nebo na později.

Je-li to hodně osobní, zvaž samostatný sešit vedle alba.

Přečti si také: Obálky, klopy a skrytý journaling ve scrapbooku

Piš v jazyce, ve kterém myslíš. Tvůj text pak bude nejvíc znít jako ty. Spousta scrapperek volí angličtinu, protože materiály a inspirace jsou v angličtině, ale to není důvod psát anglicky taky.

Mysli i na to, kdo to bude později číst. Je-li tvoje rodina dvojjazyčná, můžeš jazyky kombinovat nebo přidat krátký překlad. Nářečí nebo typická rčení tam klidně patří. Právě díky nim je text poznat.

Poznamenej si aspoň datum a odkud to je. Bez těchto údajů později nebudeš vědět, proč sis to schovala.

• U výstřižku: název novin nebo časopisu a datum vydání.
• U lístku nebo vstupenky: s kým jsi byla a jak se ti to líbilo.
• U účtenky: co jsi koupila a proč to bylo výjimečné.

Stačí jedna nebo dvě věty pod tím nebo vedle. Tenký termopapír účtenek často bledne. Důležité údaje si proto zapiš zvlášť, nebo si udělej kopii či fotku.

Přečti si také: Jak uchovat lístky, účtenky a výstřižky z novin v albu

Vyber si pár stálých otázek a odpověz na ně stručně, nejlépe formou seznamu. Například:

• nejkrásnější chvíle roku
• něco těžkého a co ses z toho naučila
• oblíbené knihy, hudba nebo místa
• pár čísel, třeba kolikrát ses stěhovala nebo jela na dovolenou
• co si bereš do dalšího roku

Vybírání fotek půjde snáz, když si oblíbené fotky budeš během celého roku označovat v telefonu. V prosinci se pak nebudeš muset prokousávat tisíci fotek.