Pozadu s albem: musíš scrapovat všechno popořadě?

Často to začne nevinně. Hektický měsíc, stěhování, nemocný rodič. Však se k tomu později vrátíš. A pak na tebe najednou čeká rok fotek, nebo tři, a pokaždé, když album otevřeš, vidíš hlavně to, co v něm ještě chybí.

Nejsi v tom sama. Skoro každá scrapperka je s něčím pozadu a spousta z nich našla způsob, jak v tom znovu najít radost. Začíná to jednou otázkou: musí to vlastně být popořadě?

Chronologicky, nebo ne

Scrapování popořadě má skutečné výhody. Album se čte jako kniha, od první stránky po poslední. Hned vidíš, která období ještě chybí. A u alba miminka nebo ročního alba je to často prostě logická podoba.

Skrývá se v tom ale i past. Kdo chce za každou cenu začít od začátku, zasekne se na prvním roce, ze kterého je málo fotek, nebo na období, které zatím vidět nechceš. Mezitím se teď dějí věci, které chceš zachytit, a ty musí čekat. Odtud se skluz obvykle bere.

Hodně zkušených scrapperek proto říká, že to klidně můžeš pustit. Scrapuj to, co tě zasáhne, ve chvíli, kdy tě to zasáhne. Fotku, u které se zastavíš, příběh, který se ti zrovna vybavil, téma, které se hodí ke kitu nebo k výzvě. Pořadí vyřešíš později.

Spoustě lidí funguje nejlíp střední cesta. Rozhoduj se podle alba:

• roční album nebo album dětí může být popořadě, ale s volnými listy
• cestovní album nebo album o jednom tématu plníš, kdy chceš
• staré rodinné fotky dostanou vlastní album, oddělené od zbytku

Stíhat přítomnost a dohánět minulost

Největší chyba je chtít dohnat všechno naráz. Pak začneš zaostávat i s přítomností a hromádka jen roste.

Otoč to. Nejdřív se postarej, abys stíhala přítomnost, ale nenáročně. Pár fotek týdně do pocket alba, k tomu krátká věta na kartičce, hotovo. Cestu je nejlepší zascrapovat hned po návratu domů, dokud je všechno čerstvé. Tak aspoň skluz dál neporoste.

Minulost dohániš v pravidelných, malých blocích. Třeba:

• každý týden hodinu na jeden starý rok
• nebo střídavě: jedno scrapovací odpoledne na současnost, další na minulost
• nebo každý měsíc jednu starou událost a zbytek času máš volný

Udělej si seznam toho, co chceš ještě udělat, podle roků nebo událostí, a odškrtávej, co je hotové. Je to příjemný pocit a vidíš, že se posouváš.

Dohánění hodně usnadní diář nebo kalendář, kam si krátce zapisuješ, co jste dělali. Kdo si ho vede, ví i později, kdy se krájel dort a proč se všichni na té fotce tváří tak unaveně. Spolu s daty u fotek to stačí, abys starý měsíc znovu oživila.

A u těžkých období si dopřej čas. Některé příběhy dokážeš dobře vyprávět až později, s větším odstupem. To není skluz, to je prostě čekání na správnou chvíli.

Pracovat rychleji, aniž by to bylo méně hezké

Rychlost málokdy spočívá ve spěchu. Spočívá v menším počtu rozhodnutí na stránku. Pár věcí, které opravdu pomůžou:

1. Opakuj layout, tedy rozvržení stránky. Vyber si pár osvědčených rozložení, která se ti líbí, třeba jednu velkou fotku a dvě menší, nadpis a krátký text. Pomůže ti sketch, náčrt rozvržení stránky.
2. Používej jednu kolekci papírů pro celou řadu stránek. Nemusíš pořád znovu vybírat a album díky tomu působí klidně.
3. Pracuj po dávkách. Vytiskni fotky pro deset stránek najednou. Nastříhej všechna pozadí najednou. Připrav si pár základních stránek naráz a fotky do nich doplň později.
4. Nastav si časovač. Půl hodiny na stránku, a když zazvoní, je hotová. Uvidíš, že dokončená stránka ti dá víc než dokonalá stránka, která zůstane ležet na stole.
5. Zkoušej nanejvýš jednu novou techniku na stránku. Všechno ostatní dělej tak, jak to znáš.
6. Na hektické měsíce používej pocket stránky. Fotky a kartičky do kapsiček, bez lepidla a bez složitého rozvržení.

Na opravdu velké mezery můžeš sáhnout i po tištěné fotoknize. Žádné celé layouty, jen nejhezčí fotky s pár řádky textu. Ten rok pak aspoň stojí na polici a později k němu vždycky můžeš přidat pár ručně dělaných stránek.

Vadí, když nezachytíš všechno?

Ne. Opravdu ne. Album nemusí být úplné, aby mělo cenu. Nikdo za dvacet let nebude listovat tvou knihou a počítat, které týdny chybí. Budou se dívat na to, co v ní je.

Album není archiv. Archivem jsou tvoje fotky, pěkně uložené ve složkách nebo krabicích. Do alba patří to, co chceš vyprávět. Může to být výběr a můžou to být i drobnosti mezi tím místo každých narozenin.

Pokud ti to pomůže, nech pár období vědomě být. Vyber si z každého roku pět příběhů, které si opravdu chceš uchovat, a zbytek nech odpočívat. To není vzdávání se, to je výběr.

Jak nepoužít fotky dvakrát

Kdo scrapuje napřeskáčku, riskuje, že použije stejnou fotku dvakrát nebo na nějakou zapomene. Jednoduchý systém tomu zabrání.

Pro digitální fotky:

• co chceš ještě použít, dej do složky Ke scrapování a vyndej to, jakmile je to na stránce
• nebo použitým fotkám dej v aplikaci na fotky barevný štítek nebo klíčové slovo
• nebo si veď seznam, kde u každé stránky máš datum a fotky, které jsou na ní

Na vytištěné fotky funguje krabice se dvěma přihrádkami: ještě udělat a použité. Kdo chce mít jistotu, udělá tužkou malou tečku na zadní stranu použité fotky.

Někdy je mimochodem použít fotku dvakrát úplně v pořádku. Máš-li víc dětí a každé má vlastní album, fotka obou může být v obou. A zascrapovat starou fotku znovu, po letech a s jiným příběhem, může být naopak moc hezké.

Seřadit album až později

Na scrapování napřeskáčku je krásné, že všechno můžeš později dát na své místo, když s tím počítáš předem.

• Vyber si album s kroužky nebo šrouby, nebo jiný systém s volnými listy. Stránku pak prostě zasuneš mezi ostatní.
• Na každou stránku napiš datum, klidně malé tužkou na zadní stranu. Pak později přesně víš, kam patří.
• Veď si přehled alba, na papíře nebo v tabulce, s jedním řádkem na stránku a prázdnými řádky pro to, co ještě přijde. Tak vidíš, co chybí a které stránky budou vedle sebe.
• Pokud scrapuješ digitálně a necháváš si knihy tisknout, počkej s tiskem, až bude rok nebo téma dost kompletní, nebo tiskni jednotlivé stránky, které dáš do kroužkového pořadače.

Existuje i jiný přístup, který si některé scrapperky volí vědomě: stránka se starými fotkami patří do alba roku, kdy jsi ji vytvořila, ne roku, kdy fotka vznikla. Album se tak stává záznamem toho, co tě zaměstnávalo, a i to vypráví příběh.

Prostě začni

Vyber si dnes jednu věc: nedávnou fotku, která tě zasáhne, nebo jednu starou událost ze svého seznamu. Udělej z ní stránku, napiš na ni datum a vlož ji do alba. Album se nedožene naráz, ale stránku po stránce.