Jaký papír vybrat: cardstock, vzorovaný papír a gramáž

V obchodě s výtvarnými potřebami vypadá všechen papír podobně. Pak doma zjistíš, že se ti pozadí pod lepidlem vlní nebo že přání zůstává zplihlé. Papír je základem každé stránky, a když znáš pár pojmů, vybíráš mnohem cíleněji. Tady se dočteš, jaký je rozdíl mezi cardstockem a vzorovaným papírem, co znamenají ty gramy na etiketě a kdy stačí levný papír.

Cardstock a vzorovaný papír

Cardstock je pevný papír, silnější než papír do tiskárny a tenčí než lepenka. Většinou je jednobarevný, někdy se strukturou, třeba plátnovou nebo s jemným rýhováním. Používáš ho jako základ stránky, jako podkladovou matku za fotku (papírový okraj, díky kterému fotka vynikne), na visačky, štítky a na všechno, co má zůstat pevné.

Vzorovaný papír, kterému se říká také patterned paper nebo scrapbookový papír, je potištěný papír: květiny, kostičky, puntíky, texty, mapy měst. Je tenčí než cardstock a slouží k vytvoření atmosféry. Používáš ho jako pozadí, jako vrstvu, na proužky a vystřižené tvary.

Oba se navzájem doplňují. Častý postup je základ z cardstocku, na něm arch nebo proužek vzorovaného papíru a fotka na matce z jednobarevného cardstocku. Jednobarevný papír dodává klid, potištěný papír vypráví příběh.

Pozor: název na obalu ne vždy prozradí, jak je papír silný. Některý vzorovaný papír je vlastně lehký cardstock, jiný není o moc silnější než obyčejný papír. Proto se dívej na uvedenou gramáž.

Co znamená gramáž

Hmotnost papíru se uvádí v gramech na metr čtvereční, g/m². Arch s gramáží 80 g/m² by vážil 80 gramů, kdyby měl přesně jeden metr čtvereční. Obyčejný papír do tiskárny bývá zhruba kolem této hodnoty, cardstock má víc než dvojnásobek.

Čím vyšší číslo, tím je papír obvykle silnější a tužší. Jde ale o hmotnost, ne o tloušťku. Dva papíry se stejnou gramáží můžou na omak působit různě: kraftový papír může být například tužší než saténově hladký papír stejné gramáže, protože se vyrábí jinak. Někteří výrobci proto uvádějí i tloušťku jednoho archu, v mikronech nebo v mil.

Pro orientaci:

• 80 až 100 g/m²: papír do tiskárny, na koncepty, šablony a journaling, který na stránku nalepíš.
• 120 až 170 g/m²: vzorovaný papír a tenké vrstvy, proužky, vystřižené tvary a skládání.
• 200 až 250 g/m²: běžný cardstock, na základy stránek, matky, přáníčka a vyřezávané tvary.
• 270 až 300 g/m² a víc: extra pevný, na obálky, krabičky, přání s mnoha vrstvami a mini alba.

Čím víc vrstev, lepidla a embellishments (ozdob jako knoflíky, samolepky a kytičky) na stránce bude, tím pevnější musí být základ. Tenký arch se celý prohne, jakmile ho zvedneš.

Zároveň nechceš mít všechno silné. Album jen z těžkého papíru se špatně zavírá a je neohrabané. U mini alba proto kombinuješ pevné stránky s tenčím dekoračním papírem, aby ohyby a hřbet vydržely.

Pokud pracuješ s plotrem nebo vysekávacím strojkem, zjisti, co tvůj stroj zvládne. Velmi silný papír se ne vždy prořízne čistě. A naopak velmi tenký papír se může u jemných tvarů trhat.

Tenký papír bez vlnění

Tenčí papír se od mokrého lepidla snáz zkroutí. Používej ho proto co nejméně a dobře ho rozetři, nebo zvol oboustrannou lepicí pásku v rolleru. Čerstvě polepený arch nech pár hodin ležet pod stohem knih, pak uschne rovně.

Pokud budeš pracovat s barvami, inkousty a vodou, obyčejný vzorovaný papír nestačí. Na to použij akvarelový papír nebo papír pro mixed media o gramáži zhruba 250 až 300 g/m².

Jednostranný, oboustranný a probarvený

Vzorovaný papír bývá potištěný jednostranně, nebo oboustranně. Jednostranný je často o něco levnější a praktický: hned víš, která strana je rubová a kam přijde lepidlo. Oboustranný papír má na každé straně jiný, ladicí vzor. To se hodí, když jsou vidět obě strany, u klopiček, obálek, vlaječek a skládaných přání. A vlastně máš dva archy v jednom.

U cardstocku sleduj, jestli je probarvený, anglicky core dyed. Takový papír je probarvený skrz naskrz. Obyčejný barevný cardstock má někdy bílé jádro, které uvidíš, jakmile okraj natrhneš, obrousíš nebo použiješ embosovací kapsu. U probarveného papíru zůstává barva stejná i na okraji. Pokud naopak ten kontrast chceš, papír s bílým jádrem je zase krásný na trhané a broušené okraje.

Kolekce papírů, nebo volné archy

Kolekce je řada papírů z jedné designové linie se stejnými barvami a stylem. Hodí se k sobě, takže nemusíš sama nic skládat dohromady. Kupuješ je jako blok, kde jsou archy na jedné straně slepené, nebo jako sadu volných archů v obalu.

Takový blok je ideální, když začínáš nebo chceš udělat velké album v jedné náladě. Riziko: často v něm je pár archů, které nikdy nepoužiješ. Kdo už nějakou dobu scrapuje, proto často radši kupuje volné archy, které přesně sedí k fotkám z dané chvíle. Na arch vyjdou dráž, ale zbude ti méně.

Osvědčená střední cesta: vyber si barvy podle svých fotek, vezmi si malý stoh ve třech nebo čtyřech barvách, od každé pár archů, a doplň ho jednobarevným cardstockem v bílé, černé a kraftové. Bílá vždycky dojde rychleji, než čekáš.

K formátům: klasický rozměr je 30,5 × 30,5 cm (12 × 12 palců). Bloky 15 × 15 cm (6 × 6 palců) se hodí na přání, matky a mini alba, protože vzory jsou natištěné menší. Jaký formát alba ti sedne, se dočteš v samostatném článku.

Kraft, pauzovací papír a další zvláštní papíry

Kraftový papír je ten hnědý, trochu drsný papír, který znáš z balicího papíru a papírových tašek. Jako cardstock je to vstřícný základ: sluší mu skoro každá barva a každý vzor. Pozor na to, že rubová strana má někdy jiný odstín než lícová, a podívej se na etiketu, jestli je bezkyselinový, protože ne každý hnědý papír je.

Vellum je průsvitný papír, trochu jako pauzovací papír. Vytvoří jemnou, zamlženou vrstvu přes fotku nebo vzor a je krásný na nadpisy a obálky. Potíž je s lepidlem: je přes něj vidět. Vellum proto lep na místa, kam přijde něco neprůhledného, nebo ho připevni brads (rozpínacími sponkami), sešívačkou, prošitím nebo proužkem washi pásky.

Dále najdeš:

• Třpytivý a metalický papír, na drobné akcenty, jako je nadpis nebo kolečko za datem. Velké plochy jsou rychle příliš křiklavé.
• Papír s reliéfem nebo strukturou, třeba plátnovou nebo s drobnými puntíky. Krásný na přírodní nebo vintage stránky, méně vhodný na jemné razítkování.
• Hladký cardstock, nejlepší na razítka s jemnými linkami a na psaní.
• Akvarelový papír, na všechno, kde je hodně vody.

Barevný papír, jaký používají děti ve škole, je levný, ale barvy rychle blednou. Pro album, které má dlouho vydržet, to není dobrá volba.

Stačí levný papír?

Někdy ano. Na cvičení, šablony, první přáníčko nebo deník, který hodně používáš, je levný papír úplně v pořádku. Odvážíš se s ním víc zkoušet, a to má na začátku velkou cenu.

U alba, které si chceš uchovat, nebo u dárku je to jinak. Známé nevýhody hodně levných sad:

• Papír je tenký a pod lepidlem se vlní.
• Tisk je rozmazaný nebo barvy jsou mdlé.
• V bloku je jen jeden nebo dva archy, které se ti opravdu líbí.
• Není na něm uvedeno, jestli je bezkyselinový, takže nevíš, jak bude vypadat za pár let.

Osahej si arch, podívej se na něj proti světlu a zkontroluj gramáž na obalu. Pevný, ostře potištěný arch z výhodné sady může být úplně v pořádku, tenoučký arch z drahého bloku ne. Radši pár dobrých archů než stoh, který nikdy nepoužiješ.

Pokud chceš papír, který tvým fotkám neublíží, hledej na etiketě označení bezkyselinový a bez ligninu. Co přesně to znamená a kdy na tom záleží, se dočteš v samostatném článku.

Vlastní tisk

Můžeš si také koupit digitální papír a vytisknout si ho sama. Zjisti ale, co tvoje tiskárna zvládne: mnoho domácích tiskáren má limit gramáže a u laserové tiskárny se toner na velmi silném papíru někdy odlupuje. Nejdřív vyzkoušej jeden arch a pro nejostřejší tisk zvol hladký papír. Přečti si i licenci, protože ne každý design smíš použít na cokoli.

Jak začít

Kdo ještě nic nemá, vystačí si s málem: stoh bílého cardstocku o gramáži zhruba 200 až 250 g/m², trochu černého a kraftového a jeden blok vzorovaného papíru v barvách, které se ti líbí k tvým fotkám. S tím uděláš první stránky a sama poznáš, jaký papír ti v rukou sedí. Ten pocit je nakonec ten nejlepší průvodce.