Jakou razítkovou barvu vybrat? Dye, pigment a distress

Razítkový polštářek vypadá jednoduše: razítko do něj, pak na papír a hotovo. Jenže pak ti otisk zmizí na černém kartonu, linky se rozpijí, jakmile začneš kolorovat akvarelem, nebo je razítko na lesklém papíře ještě po hodině mokré. Skoro vždycky za to může druh barvy. Když víš, jak fungují hlavní skupiny, vybíráš mnohem cíleněji a méně kupuješ zbytečně.

Dye a pigmentové barvy

Dye barva obsahuje rozpuštěné barvivo, většinou na vodní bázi. Vsákne se do papíru, zaschne během pár vteřin a dává ostré, jemné linky. Barva je průsvitná: když přes sebe orazítkuješ dvě barvy, smíchají se. Na tmavém papíře z ní skoro nic neuvidíš a na ostrém světle barvy často blednou rychleji než u pigmentu.

Pigmentová barva obsahuje drobné barevné částečky, které zůstávají ležet na povrchu papíru. Je hustší, lépe kryje a je vidět i na černém nebo tmavě modrém kartonu. Schne ale pomalu. Na obyčejném cardstocku (pevném nenatíraném kartonu) to chvíli trvá, na natíraném nebo lesklém papíře bez tepla někdy neuschne vůbec. Právě to pomalé schnutí se ale hodí, když chceš embossovat.

Existují i mezistupně. Rychleschnoucí pigmentová barva, třeba VersaFine, spojuje ostrý detail s krytím. Hybridní barva je svými vlastnostmi někde mezi dye a pigmentem. Základní pravidlo:

• jemné linky a rychlá práce na bílém nebo světlém papíře: dye
• tmavý papír, krycí bílá a embossing: pigment
• plast, fotky, kov nebo sklo: solventní barva, o té víc níže

Distress ink a distress oxide

Distress ink je dye barva z řady designéra Tima Holtze, vytvořená k míchání a k tomu, aby papír vypadal staře. Reaguje na vodu a krásně se prolíná. Proto ji scrapbookerky používají na jemné barevné přechody, pozadí a okraje, které zabarvíš houbičkou nebo blending toolem, tedy držátkem s kulatou pěnovou houbičkou. Na ostré otisky razítek se hodí méně a na tmavém papíře zmizí.

Protože reaguje na vodu, můžeš si s ní hodně hrát. Ťukni polštářkem o nepřilnavou podložku, postříkej to trochou vody a protáhni papír loužičkou. Nebo pocákej kapkami vody barevnou visačku a nech je zaschnout, vzniknou světlejší skvrny. Každou vrstvu vysuš embossovací pistolí, než budeš pokračovat. Když pracuješ přes vytištěné obrázky, tiskni je laserovou tiskárnou, protože inkoust z inkoustové tiskárny se po namočení rozpije.

Distress oxide spojuje dye a pigment. Barva zůstává víc na povrchu papíru, zasychá matně a trochu křídově a snáz se míchá bez šmouh. S vodou vznikne skvrnitý, zoxidovaný efekt: čím víc vody, tím silnější. Díky pigmentu je oxide na tmavém kartonu obvykle lépe vidět a dává rovnoměrnější otisk, i když krytí se u jednotlivých odstínů liší. Oba druhy můžeš klidně kombinovat.

Dva triky pro oxide:

• Chceš jemný, pudrový přechod? Nejdřív trochu barvy z houbičky otři o podložku, a teprve pak začni na papíře.
• Nová clear razítka (průhledná razítka z fotopolymeru) někdy oxide odpuzují a otisknou se jen tečky. Když nepomůže umytí, namoč razítko nejdřív do světlé pigmentové barvy, většinu otři a pak ho namoč do oxide. Tenká vrstvička pigmentu dá barvě oporu.

Distress ink vyber, když máš ráda vintage, hry s vodou a průsvitné vrstvy. Oxide vyber na jemná krycí pozadí a na kraftový nebo tmavý papír. Oba druhy můžeš doplňovat lahvičkou náhradní barvy, tzv. reinkerem.

Voděodolná barva na kolorování

Pokud chceš otisk razítka kolorovat, musí linka odolat tomu, čím barvíš. Když koloruješ akvarelem, akvarelovými pastelkami nebo vodním štětcem (štětcem s vodou v násadce), použij permanentní voděodolnou barvu, například Archival Ink nebo hybridní černou. Nech otisk dobře zaschnout, než začneš s vodou, jinak se linky stejně rozpijí.

U lihových fixů je to jinak, protože ty některé barvy naopak rozpouštějí. Častou volbou je tu dye barva, která na líh nereaguje, například Memento. I s některými voděodolnými barvami to může dopadnout špatně, když přejedeš lihovým fixem přímo přes čerstvé linky. Podívej se na obal, jestli je barva vhodná pro lihové fixy, a vždycky si to nejdřív vyzkoušej na zbytku papíru.

Když razítkuješ v albu vedle fotek, vyber barvu, která se prodává jako bezkyselinová a archivní. To platí pro texty a perokresby stejně jako pro pozadí.

Tmavý, lesklý nebo kraftový papír

Na tmavém papíře dye barva zmizí. Vezmi bílý nebo světlý pigmentový polštářek, oxide, nebo embossuj bílým či zlatým práškem. Pěkný trik na černé: orazítkuj bezbarvým embossovacím polštářkem, embossuj průhledným práškem a pak motiv vybarvi bílou akvarelovou pastelkou. Embossovaná linka udrží barvu úhledně uvnitř tvarů.

Lesklý papír, fotky, acetát a pauzovací papír (vellum) barvu nepřijímají. Dye se perlí nebo rozmazává, pigment zůstane mokrý, pokud ho hned neembossuješ. Na to je solventní barva, například StazOn. Rychle schne a drží natrvalo skoro na každém povrchu, od plastu a kovu po sklo a kůži. Zato je cítit, barví prsty a potřebuje vlastní čistič razítek. Na látku určená není.

Kraftový papír je hnědý, a to tlumí průsvitné barvy. Světlá dye barva zmatní, nebo skoro zmizí. Černá a tmavě hnědá na něm naopak vyniknou ostře a krycí barva jako bílý pigment nebo oxide dá víc barvy. Distress ink na kraftu dává jemný efekt tón v tónu, což může být ve vintage knize nádherné.

Barva na embossing

Na embossing teplem potřebuješ barvu, která zůstane dlouho mokrá a lepivá, aby se na ni chytil prášek. VersaMark je téměř bezbarvá, pomalu schnoucí barva určená právě k tomu. Bez prášku dává na barevném kartonu jemný efekt vodoznaku, jen o odstín tmavší než papír. I obyčejná pigmentová barva na embossing funguje.

Prášek nasyp hned po orazítkování, přebytek oklepej a zahřívej, dokud se neroztaví a nezačne lesknout. Embossovacím perem, tedy fixem s lepivou embossovací barvou, můžeš průhledným práškem pokrýt i jen malou část vybarveného obrázku, aby se barva pod ním leskla. O samotných technikách najdeš víc v článku o embossingu.

Razítkování na látku

Na bavlněné tašce, látkovém štítku nebo kousku lnu na stránku funguje obyčejná barva na papír špatně a po vyprání zmizí. Použij textilní barvu, která je výslovně určená na látku, například VersaCraft. Postup:

1. Látku nejdřív vyper a vyžehli, aby zmizela apretura i záhyby.
2. Vyber hladkou látku, třeba bavlnu. Hrubé, silné plátno dá méně ostrý otisk.
3. Vyzkoušej to na zbytku, než se pustíš do skutečné práce.
4. Nech otisk úplně zaschnout.
5. Zafixuj žehličkou přes látku. Řiď se přitom pokyny na polštářku.

Látku, která se nikdy nepere, třeba stužku v knize, můžeš obarvit i distress ink. Stužku navlhči, naťukej barvu na nepřilnavou podložku, postříkej ji vodou a stužku jí protáhni. Přírodní vlákna barvu dobře přijmou, ale ta se může znovu rozpít, když stužka později zvlhne.

Tvoje první razítkové polštářky

Nepotřebuješ celou řadu barev. S malou sadou, která k sobě ladí, se dostaneš hodně daleko:

1. Černý voděodolný polštářek na texty a perokresby, které chceš kolorovat.
2. Tmavě hnědý polštářek nebo distress odstín jako Vintage Photo na okraje a obnošený vzhled.
3. Bezbarvý embossovací polštářek, pokud chceš embossovat nebo razítkovat tón v tónu.
4. Bílý pigmentový polštářek, pokud často pracuješ na tmavém papíře nebo kraftu.

Doplň to dvěma až čtyřmi barvami, které ladí s papíry, co už máš. Mini polštářky se hodí na vyzkoušení barvy a zaberou málo místa, i když na velké plochy jsou nepraktické. Když nějakou barvu používáš hodně, kup k ní i náhradní náplň.

Po použití polštářky zavírej, aby nevyschly. Razítkuj čistým razítkem, abys do polštářku nezanesla jinou barvu. Razítkem o polštářek lehce ťukej místo silného tlačení, pokládej ho rovně a rovně ho i zvedej. Když otisk bledne, i když je razítko čisté, je čas polštářek doplnit.