Jak vytisknout digitální stránky a nechat si udělat fotoknihu

Na obrazovce vypadají tvoje digitální stránky nádherně. Ale jako opravdová kniha působí, až když je držíš v ruce. Tisk většinou dopadne dobře, ale někdy zklame: rozmazaná fotka, mdlé barvy nebo okraj, který zmizel. Pár rozhodnutí předem tomu zabrání.

Vyber formát dřív, než začneš

Nejdůležitější rozhodnutí neděláš při tisku, ale když tvoříš první stránku. Formát souboru musí odpovídat tomu, jak ho chceš vytisknout.

Standardem ve scrapbookingu je čtvercová stránka 30,5 × 30,5 cm (12 × 12 palců). Když pracuješ v ní, máš největší výběr: většina papírů a prvků z digitálních kitů (balíčků s pozadími, ozdobami a písmeny) je udělaná právě pro ni a později můžeš vždycky tisknout menší. Další běžné formáty jsou 20 × 20 cm, 25 × 25 cm a A4.

Na co si dát pozor:

• Pro celé album zvol jeden formát. Střídání dělá z knihy nepořádek.
• Chceš-li si nechat udělat fotoknihu, nejdřív se podívej, jaké formáty tiskárna nabízí, a teprve potom začni.
• Menší čtvercový formát je cenově dostupný a šikovný, ale rychle se zaplní. Nejlépe se hodí pro jednoduché stránky s jednou až čtyřmi fotkami.
• A4 se vejde do každé domácí tiskárny, ale je na výšku, ne čtvercová.

Kolik pixelů potřebuješ

Pro výtisk, na který se díváš zblízka, je běžnou mírou 300 pixelů na palec. Říká se tomu ppi nebo dpi; pro tento účel to znamená totéž. Pro stránku 30,5 × 30,5 cm to vychází na 3600 × 3600 pixelů.

Pro srovnání:

• A4 (21 × 29,7 cm): asi 2480 × 3508 pixelů
• fotka 10 × 15 cm: asi 1181 × 1772 pixelů
• dvoustrana 61 × 30,5 cm: 7200 × 3600 pixelů

Nastav to při vytváření nového souboru, ještě než do něj vložíš fotky. Dodatečné zvětšení žádné detaily nepřidá.

Opravdu záleží na počtu pixelů, ne na čísle u dpi. Soubor označený 72 dpi se může vytisknout skvěle, pokud má dost pixelů. A naopak malý soubor nebude ostřejší jen proto, že z něj uděláš 300 dpi. Dívej se tedy na rozměry v pixelech: ve Windows přes Vlastnosti, na Macu přes Informace.

Vždycky si také schovej původní soubor. Fotky, které jsi poslal(a) nebo dostal(a) přes chatovací aplikaci, bývají hodně zmenšené. Totéž platí pro obrázky z webů a snímky obrazovky: jsou dělané pro obrazovku, ne pro papír. Fotky radši posílej e-mailem v plné velikosti nebo přes službu na velké soubory.

Upozornění „nízké rozlišení“

Programy a služby na fotoknihy upozorní, když má fotka nebo prvek málo pixelů pro místo, kam ho dáváš. Často uvidíš žlutý nebo červený trojúhelníček nebo hlášku, že máš příliš velké přiblížení. Program spočítá, jak velký obrázek jsi udělal(a), a zjistí, že na centimetr zbývá příliš málo pixelů.

Ber to upozornění vážně. Na obrazovce rozdíl nevidíš, protože obrazovka všechno ukazuje malé a jasné. Na papíře se obrázek roztáhne a uvidíš čtverečky nebo rozmazané okraje.

Co můžeš udělat:

• Najdi původní soubor v plné velikosti.
• Zmenši fotku na stránce. Při menším rozměru už rozlišení stačí.
• Po přesunutí nebo přejmenování souborů zkontroluj, jestli program fotku pořád najde. Když se propojení ztratí, použije někdy jen malý náhled a výtisk je pak zrnitý.
• Program, který zvětšuje obrázky pomocí umělé inteligence, může fotku zachránit, ale obličeje jsou někdy nepřirozeně vyhlazené. Použij ho, jen když to jinak nejde.

Drobný text je obzvlášť citlivý. Když si uděláš zmenšenou verzi, kterou ukážeš online, drobný text v ní rychle přestane být čitelný. To nevadí, pokud k tisku použiješ plný soubor. Zmenšené verze proto pojmenuj jinak.

Tisk doma, samostatné fotky, nebo fotokniha

Stránky můžeš dostat na papír třemi způsoby. Každý má své výhody.

Fotokniha se hodí pro uzavřený příběh: dovolenou, rok nebo rodinnou historii. Seřadíš stránky, pošleš je službě na fotoknihy a dostaneš zpátky svázanou knihu. Vypadá úhledně, ale je taky hotová napevno: později už nic nepřidáš ani nepřesuneš.

Samostatné výtisky v albu s obaly ti dávají volnost. Stránky můžeš přidávat, vyměňovat a přeskupovat, jak dlouho chceš, bez termínu. To se hodí pro album, které roste s tebou, třeba rok s dětmi. Najdi obaly, které sedí k tvému formátu, a vyber bezpečný plast, například polypropylen.

Tisk doma je ideální pro menší formáty a pro hybridní tvoření: vytiskneš papíry a prvky a pak s nimi pokračuješ nůžkami a lepidlem. Na fotky a pozadí použij fotopapír nebo pevný papír a v okně tisku vyber správný typ papíru a nejvyšší kvalitu. Spousta domácích tiskáren neumí tisknout až do kraje, takže počítej s bílým okrajem pár milimetrů.

Pokud si nejsi jistý(á), začni v malém: jedna stránka, jeden výtisk, jeden obal.

Jak vytisknout stránku 30 × 30, když máš jen A4

Stránka široká 30,5 cm se nevejde na list A4 široký 21 cm. Máš pár možností:

1. Zmenši stránku. Dostaneš čtverec asi 20 × 20 cm. Všechno bude menší, ale poměry zůstanou správné. To funguje pro menší album nebo journal.
2. Nech si stránky vytisknout jinde. Fotoslužby a copy centra umí tisknout větší formáty než tvoje domácí tiskárna. Předem se zeptej, jaké formáty nabízejí a v jaké podobě chtějí soubor dostat.
3. Rozděl stránku na dva listy. Jde to, ale předem si naplánuj, kde bude šev, třeba na klidném místě v pozadí.
4. Pracuj odteď ve formátu A4. Spousta digitálních papírů existuje i ve verzi A4.

Při tisku si pohlídej měřítko. Vyber „skutečná velikost“ nebo „100 %“, ne „přizpůsobit stránce“. Jinak tiskárna změní velikost podle sebe a rozměry už nebudou sedět. Při volbě „vyplnit“ zase může tiskárna oříznout okraje tvého čtvercového návrhu. Vždycky se podívej na náhled tisku a zkontroluj okraje a orientaci.

Proč jsou barvy na papíře jiné

Obrazovka sama vyzařuje světlo a míchá barvy z červené, zelené a modré (RGB). Tiskárna pracuje s inkoustem na papíře, většinou azurovým, purpurovým, žlutým a černým (CMYK). Papír světlo nevyzařuje, jen ho odráží. Proto bývají výtisky často tmavší a méně syté než to, co jsi viděl(a) na obrazovce. Na papíře jsou těžké hlavně jasné, syté barvy.

Roli hraje i samotná obrazovka. Když máš vysoký jas, stránky vypadají světlejší, než ve skutečnosti jsou. Co pomáhá:

• Když posuzuješ barvy, nedávej obrazovku na nejvyšší jas.
• Nejdřív udělej zkušební výtisk, nejlépe stránky, která má světlé barvy i drobné detaily.
• Pokud ti tiskárna tiskne pořád moc tmavě, zvyš v návrhu trochu jas a sytost.
• Zkušební výtisk si prohlédni při světle, ve kterém budeš album i číst.

U fotoknihy si často můžeš nejdřív objednat malou knížku nebo jeden výtisk. Hlavně u velkého projektu se to vyplatí.

Dvoustrana bez švu

Navrhl(a) jsi dvoustranu, tedy dvě stránky, které přes knihu tvoří jeden celek? V běžně vázané fotoknize zmizí střed částečně ve hřbetu. Obličej nebo nadpis přesně uprostřed se pak ztratí.

Řešením je fotokniha s vazbou layflat. Kniha se otevře úplně naplocho a tisk pokračuje přes obě stránky bez přerušení. Většinou stojí o něco víc, ale u dvoustran je to rozdíl mezi krásným a skoro dobrým.

Jak to připravit:

• Navrhni dvoustranu jako jeden soubor široký dvě stránky, nebo jako dvě stránky, které na sebe přesně navazují. Zeptej se, jak ji tvoje tiskárna chce dostat.
• Důležité věci, jako jsou obličeje a text, drž mimo střed a dost daleko od okrajů.
• Nech pozadí pokračovat až za hranu ořezu. Tiskárny ořezávají kousek okraje, takže návrh, který končí přesně na okraji, může skončit s bílým proužkem.

U samostatných výtisků v albu máš mezi dvěma listy vždycky šev. Přilož je těsně k sobě a vyber návrh, kterému úzký šev nevadí.

Než klikneš na objednat

Projdi si ještě tyhle body:

• Odpovídá formát tomu, co zvládne tiskárna nebo služba?
• Mají tvoje stránky 300 ppi ve skutečné velikosti a nejsou už žádná upozornění na nízké rozlišení?
• Máš připravený JPG ve vysoké kvalitě nebo PDF? PDF může obsahovat víc stránek a dobře zachová kvalitu, když ho exportuješ ve vysoké kvalitě.
• Není nic důležitého moc blízko okraje nebo uprostřed dvoustrany?
• Prohlédl(a) sis zkušební výtisk?

Potom si pracovní soubory i tiskové verze ulož na dvě místa. Tak si později můžeš kdykoli nechat udělat nový výtisk.