Papír, který se nevlní od lepidla, barev a vody

Nalepíš na stránku krásný designový papír a za hodinu se na něm udělají vrásky. Nebo namaluješ jemné akvarelové pozadí a celá stránka se vyboulí jako taška na střeše. Zvlněný papír patří k nejčastějším otázkám scrapbookerek a dobrá zpráva je, že mu z velké části předejdeš. A když se to přece jen stane, většinou ho zase docela slušně vyrovnáš.

Proč se papír vlní

Papír se skládá z vláken, většinou dřevěných. Ta vlákna nasávají vlhkost a bobtnají, hlavně do šířky. Když se na jednu stranu listu dostane voda, mokré lepidlo nebo barva, tahle strana se roztáhne, zatímco druhá zůstane suchá. Papír nemá kam uhnout, a tak se vyboulí.

Při schnutí se vlákna zase smršťují, jenže ne všude stejně rychle a ne vždy zpátky do původního tvaru. Tam, kde byl papír nejmokřejší, zůstanou vlnky. Proto se u mokrého lepidla často objevují vlny v jednom směru: ve směru, kterým vlákna v listu vedou, tedy ve směru vláken.

Teplo funguje stejně, jen obráceně. Při embosování horkovzdušnou pistolí jedna strana papíru bleskově vyschne a smrští se, takže se list často zkroutí směrem k teplu.

O tom, kolik budeš mít potíží, tedy rozhodují tři věci: jak silný a pevný je papír, kolik vlhkosti na něj naneseš a jestli s oběma stranami zacházíš stejně.

Jaký papír snese vodu a barvy

Nejrychleji se vlní tenký papír. Obyčejný kreslicí nebo kancelářský papír s gramáží 80 až 120 g/m² se zkroutí už od trochy lepidla. Pokud chceš pracovat s mokrými materiály, vyber papír, který je na to stavěný.

• Akvarelový papír je dělaný na to, aby zmokl. Je klíženy, takže voda hned nevsákne hluboko, a je těžký. Čím silnější, tím méně se vlní. Papír kolem 300 g/m² zůstává mnohem klidnější než tenčí druhy.
• Mixed media papír je pevný a snese barvy, inkousty a trochu vody. Hodí se pro art journaly a pozadí.
• Pevný cardstock, jednobarevný kartón, který spousta scrapbookerek používá jako základ, snese suché lepidlo bez problémů a trochu barvy. Velké množství vody ne.
• Zrnitý kreslicí papír vypadá pevně, ale mokré lepidlo dychtivě nasává, a proto se naopak vlní. Hladký papír stejné tloušťky si vede líp.

Pokud chceš přesto malovat na tenký nebo krásný designový papír, můžeš ho nejdřív zapečetit. Tenká vrstva průhledného gesso nebo matného akrylového média zajistí, že barva a voda nevsáknou do vláken. Než budeš pokračovat, nech tu vrstvu úplně proschnout.

Jiné řešení: maluj nebo vybarvuj na samostatný kousek akvarelového papíru a ten pak nalep na stránku. Spousta journalerek to tak dělá ve svém tenkém diáři nebo zápisníku. Stránka zůstane rovná a kousek můžeš nejdřív nechat uschnout a připevnit ho až potom.

Mokré lepidlo bez vrásek

V mnoha případech nejde o papír, ale o lepidlo. Bílé lepidlo na papír a lepidlo na dřevo jsou z velké části voda a ta voda jde do papíru. Na přáníčku nebo stránce je to často přesně ten moment, kdy se to pokazí.

Nejjednodušší je lepit nasucho. Oboustranná páska, lepicí roller nebo dobrá lepicí tyčinka do papíru nevnesou skoro žádnou vlhkost, takže se nevlní. Na velké plochy, třeba list designového papíru na základní stránku, je to zdaleka nejklidnější volba.

Když přece jen pracuješ s mokrým lepidlem, třeba u koláže nebo u kousku tenkého papíru, který musí přesně sedět, pomůžou ti tyhle zvyky:

1. Používej co nejméně lepidla. Tenkou, rovnoměrnou vrstvu. Příliš mnoho lepidla schne nerovnoměrně a nechává boule.
2. Rozetři lepidlo špachtlí nebo měkkým štětcem od středu k okrajům.
3. U tenkého papíru: naneste lepidlo na podklad, ne na samotný tenký papír.
4. Nech papír chvilku povolit. Po natření počkej minutku: papír se nejdřív zkroutí a pak zase změkne. Teprve potom lep.
5. Uhlaď ho od středu ven starou platební kartou nebo plastovou stěrkou. Lepidlo, které vyteče na okrajích, hned setři.
6. Pracuj na pečicím papíře nebo na starých časopisech, které průběžně vyhazuješ, aby se ti práce nepřilepila ke stolu.

Tenký papír můžeš také předem lehce navlhčit rozprašovačem. Nejdřív se zvlní a pak povolí. Protože se roztáhl už předtím, než je přilepený, smršťuje se potom rovnoměrněji.

Dávej pozor i na směr vláken. Když vlákna papíru i podkladu vedou stejným směrem, smršťují se při schnutí spolu a všechno zůstane rovnější. Směr vláken poznáš tak, že list lehce ohneš: jedním směrem to jde snadněji než druhým.

Nakonec nech nalepenou stránku schnout naplocho, s listem pečicího papíru navrchu a nějakou zátěží, třeba pár knihami. Den schnutí, než ji zasuneš do alba, není zbytečný luxus.

Jak akvarelový papír připravit předem

Když opravdu pracuješ mokře, s hodně vodou a jemnými přechody, zvlní se trochu i silný akvarelový papír. Omezit to můžeš dvěma způsoby.

Jednoduchý způsob: přilep list po celém obvodu malířskou páskou k pevnému podkladu, třeba k desce, skleněné desce nebo řezací podložce. Papír se pak nemůže zvednout a uschne rovnější. Než pásku sundáš, nech ho úplně proschnout, a pásku odtahuj od papíru pomalu, šikmo ven, aby sis neroztrhla okraj.

Důkladný způsob je napínání, tak jak to dělají malíři:

1. Celý list namoč, houbičkou nebo tak, že ho na chvilku položíš do vaničky s vodou.
2. Nech ho chvíli okapat, aby se úplně roztáhl.
3. Polož ho naplocho na desku a okraje po obvodu přilep gumovanou papírovou páskou, kterou na lepení navlhčíš.
4. Nech ho schnout vleže. Papír se smrští a napne jako blána na bubnu.

Na takhle napnutém listu pak můžeš pracovat pořádně mokře. Vyřízneš ho až ve chvíli, kdy jsi hotová a všechno je suché. Na přáníčko je to trochu moc práce, ale u velkého pozadí nebo dvojstrany, kterou chceš zaplnit vodovkami, je to opravdu znát.

Mokrou práci nech raději uschnout samu než horkovzdušnou pistolí. Rychlé a nerovnoměrné schnutí papír kroutí ještě víc.

Jak zvlněný papír zase vyrovnat

Když se to přece jen stalo, existuje pár způsobů, jak ho zachránit. Úplně dokonalý ne vždycky bude, ale často dost dobrý na to, abys ho nalepila na stránku.

• Vylisuj ho. Polož list mezi dva listy čistého papíru pod pořádnou hromadu těžkých knih. Čím těžší a čím déle, tím líp. Pár dní není moc dlouho.
• Vyžehli ho přes vlhké utěrky (u nepomalovaného papíru). Navlhči dvě utěrky lehce rozprašovačem; mají být vlhké, ne mokré. Vlož mezi ně papír a přejížděj po nich středně horkou žehličkou, klidně a rovnoměrně, dokud horní utěrka nebude suchá. Balíček otoč a zopakuj to. Potom ho dej ještě na noc pod knihy.
• Suchou práci žehli přes pečicí papír. Pomalovaný kousek, který je jen trochu zkroucený, můžeš také vyžehlit na nízký stupeň s pečicím papírem mezi žehličkou a papírem. Pořád s žehličkou pohybuj a nezůstávej na jednom místě, jinak se může změnit barva.

Samotný pomalovaný papír nikdy nenamáčej, abys ho vyrovnala; barvy by se mohly rozpít. Žehlení nejdřív vyzkoušej na zbytku stejného papíru, zvlášť u barev, gessa nebo embosovacího prášku: teplem mohou změknout nebo se začít lesknout.

Pokud papír půjde do rámečku nebo mezi stránky s fólií, lehké zvlnění často zmizí samo, protože se tam přitlačí naplocho.

Teplo při embosování bez kroucení

Při embosování za tepla roztavíš embosovací prášek horkovzdušnou pistolí. Na tenkém papíru to rychle způsobí zkroucení. Co pomáhá:

• Používej pevný cardstock místo tenkého papíru.
• Drž horkovzdušnou pistoli v pohybu a pár centimetrů od papíru, abys nezahřívala déle, než je potřeba. Jakmile se prášek leskne, máš hotovo.
• Pistoli nejdřív chvilku zahřej vedle své práce. Prášek se pak roztaví rychleji.
• Po embosování nech list vychladnout pod knihou. Lehké zkroucení se pak většinou zase srovná.

U tenkého papíru se lehkému zkroucení často těžko předchází. Embosovaný kousek tenkého papíru pak nalep na pevnější podklad, nebo si to nejdřív vyzkoušej na vzorku.

Při embosování nasucho, s embosovací kapsou ve vysekávacím strojku, si některé scrapbookerky papír předem navlhčí, aby byl reliéf ostřejší. Od vody se ale papír naopak kroutí a pomalu schne. Raději stříkni trochu vody na samotnou kapsu místo na papír, nebo to úplně vynech. I tuhle stránku dej potom chvíli pod zátěž a zůstane rovná.