Jak pracovat s vyřezávacím strojkem: vyřezávací šablony a embosovací kapsy

Vyřezávací strojek vypadá trochu nemotorně, s klikou a hromádkou průhledných desek. Jakmile ale pochopíš, co se v něm děje, je to jeden z nejklidnějších nástrojů na tvém stole. Otočíš klikou, vyjede tvar, a ten je pokaždé úplně stejný. Tady se dočteš, jak funguje ruční vyřezávací strojek, co dělat, když šablona neprořízne, a jak používat embosovací kapsy.

Co vyřezávací strojek dělá

Ruční vyřezávací strojek je v podstatě lis se dvěma válci. Na papír položíš šablonu, kolem ní naskládáš desky a celé to klikou protočíš mezi válci. Tlak protlačí ostrou hranu šablony papírem a zůstane ti vyřezaný tvar.

Šablona, anglicky die, je tenký kousek kovu s řezací hranou ve tvaru květiny, písmene, štítku nebo okraje. Stejným strojkem můžeš i embosovat: pak do papíru vzor vtlačíš, místo abys ho vyřízla.

Proč by sis ho měla pořídit? Tvary, které nůžkami úhledně nevystřihneš, třeba jemné lístky nebo zdobná písmena, vyjdou přesně. A když potřebuješ deset stejných štítků do alba nebo na hromádku přáníček, ušetříš si celé odpoledne stříhání.

Sendvič

Stoh, který protáčíš strojkem, se jmenuje sendvič. Obvykle se skládá z:

• základní desky nebo platformy, která určuje výšku
• řezací desky
• tvého papíru
• šablony, řezací hranou k papíru
• druhé řezací desky navrch

Přesné pořadí a počet desek se u jednotlivých strojků liší. Na základní desce nebo v návodu bývá schéma a to je tvůj nejlepší průvodce. Když je sendvič moc tlustý, zasekne se. Když je moc tenký, šablona neprořízne.

Pár věcí, které pomáhají:

• Polož desky na sebe lehce posunuté, válce je pak snáz chytí.
• Nikdy netlač silou. Když to jde ztuha, nejdřív zkontroluj, jestli sedí pořadí.
• Podlouhlé šablony protáčej strojkem po délce.
• Když jich dáváš víc najednou, nech mezi nimi trochu místa.
• Šablonu připevni proužkem málo lepicí pásky, aby se neposunula. Páska se slabou lepivostí, třeba washi páska nebo speciální páska na vyřezávání, papír nepoškodí.

Občas to pořádně praská a skřípe a na řezacích deskách se objeví škrábance a rýhy. To je normální. Tlak je vysoký a právě na to je strojek stavěný.

Když šablona neprořízne úplně

Tohle je nejčastější stížnost. Papír je naříznutý, ale tvar musíš ještě vytlačit, nebo jemné kousky zůstanou viset. Pár příčin a řešení:

• Málo tlaku. Pod spodní řezací desku dej list papíru nebo tenkého kartonu, aby byl sendvič o něco tlustší. Hodně scrapperek používá i tenký kovový plíšek, shim. Dej ho mezi dvě desky, nikdy přímo k šabloně.
• Protoč sendvič ještě jednou, případně obráceně nebo pootočený o čtvrt otáčky.
• Opotřebované řezací desky. Deska plná hlubokých rýh nebo prohnutá deska dává nerovnoměrný tlak. Otoč ji nebo použij jinou.
• Moc tlustý nebo tuhý papír. Jemné šablony fungují nejlépe s běžným kartonovým papírem (cardstockem) nebo tenčím. Silný karton potřebuje víc tlaku, než malý strojek zvládne.
• Šablona leží obráceně. Zkontroluj, jestli řezací hrana míří k papíru.

Když v šabloně zůstanou papírky, opatrně je vytlač propichovátkem nebo starým štětcem. Pro šablony s hodně malými otvory existují speciální kartáčky a podložky. Jestli chceš mít rub jemného tvaru rovnou lepicí, nalep na papír před vyřezáváním oboustranně lepicí arch. Ušetříš si piplání s lepidlem na malých kouscích.

Embosovací kapsy pro reliéf

Embosovací kapsa je plastové pouzdro, které má uvnitř vzor: na jedné straně vystouplý, na druhé vmáčknutý. Vložíš do ní papír, kapsu zavřeš a protočíš strojkem s deskami, které pro to uvádí schéma. Papír vyjede s reliéfním vzorem kostiček, květin, dřeva nebo cihel. Říká se tomu suché embosování, protože nepotřebuješ inkoust ani teplo.

Jsou běžné kapsy a 3D kapsy. Běžné kapsy dávají plochý, rovnoměrný reliéf. 3D kapsy jsou tlustší, tlačí hlouběji a často potřebují jinou kombinaci desek. I tady se podívej na pokyny ke svému strojku.

Tipy na pěkný reliéf:

• Nejrovnoměrnější výsledek dává cardstock probarvený skrz. U papíru s bílým jádrem ho někdy uvidíš na nejvyšších místech.
• Pokud chceš, aby vzor naopak vynikl, přejeď po embosování povrch velmi lehce jemným smirkovým papírem. Vystouplé části pak budou světlejší. Funguje i jemně přetřít povrch razítkovým polštářkem.
• Některými šablonami můžeš místo vyřezávání i embosovat. Do sendviče pak místo řezací desky dáš gumovou embosovací podložku, takže šablona linie jen vtlačí a neprořízne.

Hloubku ostatně dodá i to, když vyřežeš jeden tvar několikrát a slepíš vrstvy na sebe. Pět vrstev stejného písmene s jinou barvou navrchu dá nadpis, který opravdu vystoupí ze stránky.

Pasují šablony jiných značek?

Většinou ano. Tenké kovové šablony, které dělá většina značek, fungují skoro v každém ručním strojku. Na co si dát pozor:

• Šířka otvoru. Malé, lehké strojky berou jen úzké šablony a kapsy. Než šablonu koupíš, změř ji.
• Tlusté šablony, anglicky steel-rule dies. Mají ocelový nůž v bloku ze dřeva nebo plastu s pěnou. Jsou určené na silné materiály jako filc, látka nebo karton a nevejdou se do každého strojku.
• Kombinace desek. Šablona jiné značky někdy potřebuje trochu jiný sendvič. Začni se standardní kombinací a podle potřeby přidej list papíru.

Když si nejsi jistá, přečti si, co výrobce tvého strojku říká o šablonách jiných výrobců. Moc tlustý sendvič může strojek poškodit a někdy tím přijdeš o záruku.

Jak prodloužit život řezacím deskám

Řezací desky jsou spotřební materiál. Dostávají rýhy, kroutí se a nakonec prasknou. S pár návyky ti vydrží mnohem déle:

• Desky pravidelně otáčej, aby se obě strany opotřebovávaly stejně.
• Střídej i jejich pozici: horní deska dostává nejvíc rýh. Některé scrapperky si schválně nechávají jednu desku jako stálou horní a vymění ji, až když doslouží.
• Když se deska prohne, dej ji příště do sendviče vypouklou stranou obráceně. Trochu se tím zase narovná.
• Nevyřezávej pořád na stejném místě, šablony rozkládej po celé desce.
• Nepřidávej tlak, když to není potřeba.
• Měj doma náhradní sadu. Deska praskne vždycky v tu nejhorší chvíli.

Šablony skladuj naplocho, třeba na magnetickém listu v desce. Zůstanou rovné a hned vidíš, co máš.

Potřebuješ vyřezávací strojek opravdu?

Ne. Na začátek scrapbookingu ti stačí nůžky, řezák, pravítko a lepidlo. Vyřezávací strojek začne dávat smysl, až když zjistíš, že často potřebuješ stejné tvary, nebo když ráda vyrábíš přáníčka.

Existují i dobré mezicesty:

• Děrovačky, třeba na zaoblení rohů nebo na kolečka, na malé tvary.
• Hotové vyřezané tvary z papírové kolekce, které k tvému papíru často rovnou ladí.
• Vystřihování z designových papírů, které umí být překvapivě uklidňující.

Pokud váháš mezi ručním vyřezávacím strojkem a elektronickým řezacím plotrem: jsou to dva různé nástroje. Vyřezávací strojek pracuje s šablonami, které si koupíš, plotr vyřízne, co si navrhneš na obrazovce. O tom je samostatný článek.

Pokud si ho koupíš, začni pár šablonami, které budeš používat pořád dokola: sadou koleček nebo obdélníků na podkladové vrstvy a štítky, abecedou na nadpisy a okrajem. Vytěžíš z nich víc než ze šuplíku plného jednotlivých motivků.