Jak udělat nadpis bez písmenkových samolepek

Máš fotky, papír i příběh, a pak zjistíš, že na archu písmenkových samolepek zbývají jen dvě samohlásky. To zná každý scrapper. Dobrá zpráva je, že nadpis bez samolepek bývá často hezčí, protože dostane přesně tu barvu, velikost a náladu, jakou chceš. Níže najdeš nejčastější způsoby, od vlastního rukopisu po písmena z časopisu.

Kam nadpis umístit

Nadpis funguje nejlépe blízko hlavní fotky. Oko jde nejdřív k fotce a teprve potom hledá slova. Když je nadpis vedle ní nebo pod ní, čtou se fotka a nadpis jako jeden celek. Nadpis, který se vznáší daleko v rohu, působí odtrženě.

Pár míst, která skoro vždycky fungují:

• přímo nad největší fotkou nebo pod ní
• na proužku papíru, který přesahuje přes okraj fotky
• svisle podél boku fotky, když stránka působí úzce
• v jednom bloku s journalingem, aby nadpis a text patřily k sobě

Než cokoli přilepíš, polož nadpis nejdřív jen volně. Trochu s ním posouvej sem a tam a podívej se na něj z dálky. Co vypadá dobře z metru, většinou sedí.

Jak velký má být

Pevná velikost neexistuje, ale nadpis musí být viditelně větší než zbytek textu. Na stránce 30,5 × 30,5 cm (12 × 12 palců) se často používají velká písmena vysoká zhruba 2 až 5 cm. Na A4 nebo menším formátu stačí menší.

Chceš-li, aby dlouhé slovo výrazně vyniklo, udělej z jednoho slova nadpis a zbytek napiš menším písmem pod něj. „Léto“ velkými písmeny a pod ním drobně „u babičky v Zélandu“ působí klidněji než šest slov, která všechna stejně hlasitě křičí.

Handlettering pro začátečníky

Handlettering znamená písmena kreslit, ne psát. Nepotřebuješ k tomu hezký rukopis, jen trochu cviku. Na začátek ti stačí tužka, guma, pravítko a jedno pero s pružným štětcovým hrotem, tedy brush pen. Další barvy si kup, až zjistíš, že ho opravdu používáš.

Jak na to:

1. Tužkou si nakresli dvě slabé pomocné linky, aby byla písmena stejně vysoká.
2. Slovo si nejdřív načrtni tužkou. Začni prostředním písmenem a pokračuj ke krajům, nadpis pak bude sám od sebe vystředěný.
3. Dotáhni ho perem a čáry od tužky vygumuj, až inkoust pořádně zaschne.

S brush penem tlačíš víc na tahy směrem dolů a méně na tahy nahoru. Tak vzniknou silné a tenké čáry, jako v kaligrafii. Jestli ti to zatím nejde, zkus falešnou kaligrafii: napiš slovo obyčejným linerem a pak ke každému tahu dolů přidej druhou čáru a prostor mezi nimi vybarvi. Efekt je skoro stejný.

Na začátku si vyber jeden styl písma a celou abecedu si v něm několikrát opiš, dokud ti nepřejde do ruky. Teprve pak přejdi na další. Deset minut denně přinese výsledky rychleji než jeden dlouhý večer.

Bojíš se, že si stránku zkazíš? Napiš nadpis na samostatný kousek papíru a ten pak vystřihni nebo vytrhni. Co se nepovede, vyhodíš. Šikovný trik, když si nejsi jistá svým písmem: vytiskni slovo ve skutečné velikosti, polož ho pod tenký papír nebo přilož k oknu a tvary obtáhni vlastním perem.

Razítka jako alternativa

Sada písmenkových razítek vydrží roky. Sada velkých a sada malých písmen se časem vyplatí víc než pořád nové archy samolepek, protože je můžeš použít s inkoustem jakékoli barvy.

S průhlednými (clear) razítky na akrylovém bloku přesně vidíš, kam razítkuješ. Razítka pro celý nadpis si na blok rovnou naskládej vedle sebe, budou pak úhledně v řadě. Tlač kolmo dolů a kolmo zvedej.

Pokud nechceš razítkovat přímo na stránku, orazítkuj proužek cardstocku (pevného, jednobarevného kartonu) nebo průhlednou pásku. Když se to nepovede, vezmeš si nový proužek. Povedenou verzi vystřihneš a nalepíš.

Chceš-li orazítkovaným písmenům dodat víc života, přejeď je tenkým perem. Tečkovaná linka podél okraje nebo pár drobných kvítků v obloucích udělá z jednoduchého razítka nadpis, který je jen tvůj.

Šablony

Písmenkové šablony jsou plastové i kartonové. Písmeno obtáhneš tužkou na papír a vystřihneš ho, nebo šablonu položíš na stránku a otvor vyplníš inkoustem, barvou nebo fixou. Pracuj s malým množstvím inkoustu a raději ťupkej než roztírej, pak nic nezateče pod okraj.

Šablonu si můžeš udělat i sama. Písmena, která často používáš, vytiskni na pevný papír, nalep ho na tenký karton a vystřihni. Kartonová šablona je dost pevná na to, abys ji pár krát obtáhla.

Tištěné nadpisy

S tiskárnou máš najednou stovky fontů. Pro nadpisy, které chceš vystřihnout, vyber písmo se silnými tahy, líp se stříhá a nepotrhá se.

Takhle vystřihneš tištěná písmena, aniž by byly vidět okraje: slovo v textovém editoru zrcadlově otoč a vytiskni ho světle šedou na rub designového papíru. Po vystřižení písmena otočíš a nebude vidět žádná čárka od tužky ani okraj tisku.

Ještě pár tipů:

• Tiskni jen písmena, která potřebuješ, případně pár na jeden arch, a zbytek archu si schovej na později.
• Při tisku vypni možnost „přizpůsobit stránce“, jinak se ti písmena zmenší nebo posunou.
• Když vytiskneš písmena v čtverečcích, máš vlastně tři sady v jedné: čtvereček nalepíš celý, písmeno z něj vystřihneš, nebo otvor ve čtverečku podložíš jiným papírem.

Při stříhání začni nejmenšími kousky, třeba vnitřkem a nebo o. Stříhej drobnými střihy a otáčej papírem, ne nůžkami. Když se písmeno přece jen natrhne, slep kousky lepicím perem úhledně k sobě přímo na stránce. Tenká kontura kolem roztržení zamaskuje.

Písmena vystřižená ze zbytků papíru nebo z časopisů

Stříhat písmena od ruky zní těžce, ale tlustá, trochu hranatá písmena mají právě své kouzlo. Nakresli je zrcadlově na rub zbytku papíru a vystřihni. Nemusí být stejná.

Písmena z časopisů, letáků a obalů dodají stránce koláží atmosféru. Hledej titulky a velké číslice, každé písmeno vystřihni s malým okrajem a sbírej je do obálky. Střídej fonty a barvy, nebo naopak drž jednu barvu pro klid. Tenhle styl se hodí k veselé nebo svérázné stránce, méně k tichému albu rodinné historie.

Použít se dají i zbytky designového papíru. Nadpis, kde je každé písmeno z jiného vzoru téže kolekce, vypadá promyšleně a rovnou ti uklidí krabici.

Čitelnost na rušném pozadí

Krásný nadpis, který nejde přečíst, mine svůj účel. Na rušném vzoru nebo na fotce potřebuješ kontrast. Pár způsobů:

• Umísti nadpis na klidnou plochu: proužek jednobarevného cardstocku, štítek nebo kartičku.
• Nalep písmena na jednobarevný podklad a vystřihni je s úzkým okrajem, aby každé písmeno mělo vlastní rámeček.
• Obtáhni písmena konturou, bílým gelovým perem na tmavém papíře nebo černým linerem na světlém.
• Vystřihni každé písmeno dvakrát, v tmavé a světlé barvě, a polož je na sebe posunuté o pár milimetrů. Vznikne stín.
• Nadpis nadzvedni pěnovou páskou, oddělí se tak od pozadí.

Když si nejsi jistá, vyfoť stránku telefonem a prohlédni si ji zmenšenou. Co přečteš i tak, je dost čitelné.

Kolik fontů zkombinovat

Základní pravidlo: dva, nanejvýš tři. Hlavní roli nech hrát jednomu písmu, třeba zdobnému handletteringu nebo tučnému hůlkovému písmu, a ke zbytku vyber klidné písmo. Dva nápadné styly vedle sebe spolu bojují.

Kontrast naopak klidně použij: psací písmo vedle strohých velkých písmen, nebo velké vedle malého. Barvy pak drž blízko u sebe. Vyber z fotky jednu nebo dvě barvy a použij je v nadpisu, všechno pak bude ladit.

Styl klidně měň stránku od stránky. Album nemusí mít všude stejné písmo, pokud každá dvoustrana sama o sobě zůstane klidná.

Drobné chyby, kterým snadno předejdeš

• Písmena nalepená na sebe, nebo naopak rozletěná daleko od sebe. Všechno nejdřív polož volně a sleduj mezery mezi písmeny, ne písmena samotná.
• Nakřivo běžící nadpis. Pomůže čára tužkou nebo hrana pravítka pod písmeny.
• Překlep, který si všimneš, až když je všechno přilepené. Napiš si slovo nejdřív na lísteček.
• Příliš mnoho slov. Krátký nadpis s bohatým journalingem pod ním řekne víc než dlouhý nadpis.

Začni jedním způsobem a příště zkus jiný. Po pár stránkách sama poznáš, jaké nadpisy se k tvé knize hodí.