Jak vybrat řezačku, nůžky a řezací podložku

Scrapovat se dá i s nůžkami ze šuplíku v kuchyni. Ale když se tomu chvíli věnuješ, brzy si všimneš: podkladový rámeček je trochu nakřivo, okraj se třepí, proužek je na konci užší než na začátku. Správné nástroje na řezání promění tyhle drobné nepříjemnosti v klidné, rovné okraje. Moc jich nepotřebuješ, jen musíš vědět, co který z nich umí dobře.

Řezačka, kotoučový nůž, nebo páková řezačka?

Na rovné linie existují tři druhy řezaček. Vypadají podobně, ale fungují jinak.

Řezačku s posuvným nožem nebo kotoučkem má na stole většina scrapperů. Papír přiložíš k dorazu, sklopíš nebo nasuneš vodítko a nožík jedním pohybem přitáhneš k sobě. Jsou na ní vyznačené rozměry, takže měříš a řežeš zároveň. Kotouček obvykle vydrží déle. U posuvného nože se do držáku často dá vložit i bigovací nožík, takže stejným přístrojem uděláš i rýhy pro přehyb.

Při nákupu se dívej na tři věci:

• Délka řezu. Pokud pracuješ na formátu 30,5 × 30,5 cm (12 × 12 palců), chceš řezačku, která zvládne celý arch, nebo výklopné rameno, které papír podepře. Malá řezačka je fajn na podkladové rámečky a přání, ale na velké archy je krátká.
• Centimetry i palce na pravítku. Spousta vzorů a sketchů pochází z Ameriky a počítá v palcích.
• Náhradní nožíky. Ověř si, jestli se pro tvůj model ještě prodávají. U levných řezaček s nimi výrobce někdy přestane, a pak je ti řezačka s tupým nožíkem k ničemu.

Páková řezačka má velký nůž na rameni, které tlačíš dolů. Ořízne naráz celý stoh papíru a bez námahy projde i silnou lepenkou. Scrapper to potřebuje jen zřídka. Úzké proužky o šířce pár centimetrů se s ní navíc přesně řežou špatně. Pokud si ji přesto vybereš, vezmi takovou s ochranným krytem a přítlačnou lištou, která papír drží, a nůž spouštěj pomalu.

Samostatný kotoučový nůž, jaký používají quilteři, je kulatý nožík na rukojeti. Vedeš ho podél pravítka po řezací podložce. Hodí se na tenký papír, hedvábný papír a japonský papír, který se běžným nožem snadno roztrhne nebo pomačká. Dobře si poradí i s korkem, pěnovými archy a šedou lepenkou. Jde to s ním i do oblouků, ale to chce cvik.

Pro většinu scrapperů je kombinace jednoduchá: jedna řezačka na všechno, co má být rovné, a na zbytek nůž a nůžky. Můžeš mít i malou řezačku na cesty a velkou doma. Jeden přístroj, který by všechno zvládal dokonale, vlastně neexistuje.

Jaké nůžky na jemnou práci a jaké na lepivé věci?

Ve skutečnosti potřebuješ dvoje nůžky.

První jsou malé nůžky s jemnou, ostrou špičkou. Vystřihuješ s nimi kytičky z designového papíru, zakulacené rohy a drobné tvary. Obyčejné kancelářské nůžky jsou na to moc hrubé: mají silné čepele a špatně vidíš, kde stříháš. Vyber si takové, které ti dobře padnou do ruky, protože je budeš používat často a dlouho. Tyhle nůžky používej jen na papír.

Druhé jsou na všechno, co lepí: oboustrannou pásku, pěnovou pásku, archy samolepek, washi tape. Lepidlo se chytá na čepele a nůžky plné zbytků lepidla stříhají špatně a rychleji se otupí. Nůžky s nepřilnavou vrstvou s tím mají mnohem menší problém. Dobře poslouží i staré nůžky, které už na nic jiného nepoužíváš.

Když se ti lepidlo přece jen dostane na dobré nůžky, opatrně ho setři hadříkem s trochou odstraňovače lepidla nebo lihu a nech nůžky dobře uschnout. Pokud mají nepřilnavou vrstvu, podívej se nejdřív, co doporučuje výrobce, protože některé prostředky tu vrstvu poškozují.

Hobby nůž a řezací podložka

Hobby nožem uřízneš, co řezačka nezvládne: okénko uprostřed archu, dlouhý řez ve směru, který se do ní nevejde, silnou lepenku nebo chipboard. Hodí se dva druhy:

• Odlamovací nůž, ten známý se segmenty. Vyber si ergonomický model a případně ostřejší čepele s úhlem 30 stupňů. Lépe s nimi vidíš, kde řežeš, a nůž projde vlákny čistěji.
• Precizní nožík ve tvaru pera. Vedeš ho jako tužku a je ideální na jemné tvary a oblouky. Rukojeť s drsným úchopem zabrání tomu, aby ti prsty sklouzly.

Hobby nůž je nejostřejší nástroj na tvém stole a nemá žádnou ochranu. Drž ho z dosahu dětí, po použití čepel zasuň a řež vždycky směrem od sebe.

Nůž funguje jen s dobrou podložkou. Řezací podložka chrání stůl a nechá čepel trochu zapadnout, takže neujede. Většina podložek je samoregenerační: řezy se zase zatáhnou. Vezmi si aspoň A3. Podložka A4 je brzy malá a na podložku, která je na obou stranách větší než 30,5 cm, se vejde celý scrapbookový arch. Mřížka na podložce pomáhá při zarovnávání. Alternativou je skleněná řezací deska, která se snadno čistí, ale čepel se na ní rychleji otupí.

Používej k tomu kovové pravítko, nejlépe s protiskluzovou spodní stranou. Plastové pravítko nůž nařízne, a pak máš linie zvlněné. Na silnou lepenku je lepší široké pravítko, protože máš prsty dál od nože.

Proč řežeš nakřivo a co pomáhá?

Skoro vždycky je to jedna z těchhle příčin:

• Papír se posouvá. Přilož ho pevně k hornímu okraji řezačky a během řezání ho volnou rukou pevně drž. Pravítko si můžeš připevnit lepicí páskou nebo zatížit závažím.
• Nůž se naklání. Drž čepel kolmo u hrany pravítka a nech ji klouzat podél ní, místo abys silně tlačil(a). Dívej se na linii před nožem, ne na nůž samotný.
• Čepel je tupá. Pak vlákna vytrhává, místo aby je přeřízla, a vznikají třásně a natržení.
• Řežeš toho moc najednou. Nedávej na sebe víc než dva archy cardstocku, protože horní arch odtlačuje spodní. Silnou lepenku řež několika lehkými tahy: první vytvoří drážku, která povede ty další.
• Řežeš proti směru vláken papíru. To často klade větší odpor a snáz se to třepí. Když zjistíš, že se arch v jednom směru řeže hladčeji, používej ten směr na dlouhé řezy.
• Rohy přetahuješ. Když nožem vyřezáváš okénko, zapíchni ho nejdřív do rohu a řež od rohu ven. Pak roh nepřejedeš.

Měř taky vždycky od stejné strany. Arch, který na jedné straně není úplně v pravém úhlu, dává s každým dalším řezem o něco větší odchylku. Proto nejdřív zarovnej jeden okraj a měř od něj.

Výměna a broušení čepelí

Tupá čepel je největší zdroj roztřepených okrajů. Poznáš to tak, že se řezná hrana začne chlupatit, nůž na pár místech už papírem neprojde nebo musíš táhnout dvakrát.

U odlamovacího nože prostě odlomíš segment. Dělej to častěji, než si myslíš: čerstvá špička je při jemné práci znát. U precizního nožíku vyměníš celou čepel.

Pro řezačku si kupuješ náhradní nožíky pro svůj model. Pokud se špatně shánějí, pár si jich nech do zásoby. Tupý nožík z řezačky se nesnaž brousit alobalem, smirkovým papírem ani pilníkem na nehty; nefunguje to dobře a můžeš nožík nebo vodítko poškodit. Řezací a bigovací nožík si ukládej na stálé místo, ať si je nespleteš. Vodicí lištu občas profoukni nebo otři, protože papírový prach brání nožíku v plynulém pohybu.

Neznámý nebo silný materiál si nejdřív vyzkoušej na zbytku. Glitrový papír, fólie a chipboard otupí čepel rychleji než obyčejný cardstock.

Raznice a rohové raznice

Raznice jedním pohybem vyrazí z papíru tvar: srdíčko, kolečko, štítek nebo ozdobný okraj. Je to rychlejší než stříhání a každý tvar je úplně stejný.

• Rohová raznice zakulatí rohy fotky, podkladového rámečku nebo kartičky. Jsou raznice s různými poloměry, třeba 3, 5 nebo 8 mm. Zakulacené rohy působí měkčeji a tak snadno se neohnou. Je to drobnost, kterou budeš používat často.
• Motivové raznice se dělají ve velikostech zhruba od 1 cm na štítky a zápisníčky až po 2,5 cm a víc na přání a stránky.
• Okrajové raznice vytvoří ozdobný okraj podél proužku papíru.
• Raznice na štítky dělá štítky v několika pevných velikostech.

Hlídej si tloušťku papíru. Spousta motivových raznic je určená na tenký až středně silný papír; silný cardstock může raznici zaseknout nebo poškodit. Některé rohové a okrajové raznice zvládnou víc. Podívej se, co uvádí výrobce.

Schovávej si i zbytky. Arch, ze kterého je tvar vyražený, je někdy pěkná šablona a drobné vyražené tvary se hodí jako malý akcent.

Výsekový stroj nebo řezací plotter toho umí ještě mnohem víc, ale na začátek je nepotřebuješ. S řezačkou, dvojími nůžkami, nožem, řezací podložkou, kovovým pravítkem a rohovou raznicí zvládneš skoro všechno.