Jak vyrobit scrapbook jako dárek

Na koupený dárek se rychle zapomene. Kniha s vašimi vlastními fotkami, lístečky a slovy zůstane, člověk se k ní vrací a později ji ukazuje dalším. Nemusíš být zkušená scrapperka ani zkušený scrapper. Pomůže ale udělat pár rozhodnutí předem, abys večer před narozeninami ještě nelepil napůl hotové stránky.

Začni u obdarovaného

Nejdřív si ujasni, pro koho to je a proč právě teď. Výročí si žádá jinou knihu než rozlučka s kolegou nebo máminy narozeniny. U výročí se nabízí časová osa: od prvního setkání až do dneška. U rozlučky jde spíš o to, co ten člověk znamenal pro ostatní. U narozenin můžeš zvolit jeden rok z něčího života, nebo všechno, co má dotyčný rád.

Řiď se vkusem obdarovaného, ne svým. Když tvůj kamarád nemá rád nic roztomilého, nevybírej pastelky se srdíčky, ale klidnější papír, kraft nebo tmavé odstíny. Má-li někdo rád plachtění, hudbu nebo cestování, máš rovnou téma.

Pár nápadů, které často fungují:

• váš příběh v časovém pořadí
• deset věcí, kterých si na někom vážíš, každá na jedné stránce
• mapa míst, kde jste se potkali, bydleli nebo byli na dovolené
• písničky, které k vám patří, s jedním veršem z textu
• pár stránek o plánech a snech do budoucna

Výběr formy

Forma určuje, kolik času tomu věnuješ a kolik se toho do ní vejde. Zhruba existují tři možnosti.

Mini album je malé, často kolem 15 × 15 cm nebo ještě menší, a dá se rychle vyrobit. Můžeš použít hotové prázdné albumko, ale jde to i jednoduše: přelož proužky pevného cardstocku (silného jednobarevného kartonu) napůl, prorazíš je obyčejnou děrovačkou a navlékneš na kroužky. S obálkami, chlopněmi a visačkami se do něj vejde překvapivě hodně. Fotky 10 × 15 cm takovou stránku vyplní skoro celou, takže zdobení potřebuješ málo.

Explosion box je krabička, která zvenku vypadá úplně obyčejně. Když zvedneš víko, stěny se rozloží a objeví se fotky, lístečky a drobné detaily. Díky efektu překvapení se hodí na svatbu, narození miminka nebo narozeniny. Uprostřed je místo na něco malého, třeba dárkový poukaz, pár sáčků čaje nebo peníze ve zvláštní přihrádce. Vejde se do ní méně fotek než do alba, tak vyber ty nejhezčí.

Klasické album, například 30,5 × 30,5 cm (12 × 12 palců), dává nejvíc prostoru pro příběhy a velké fotky. Je to ale taky nejvíc práce. Zvol ho, když máš dost času, nebo když má kniha vydržet roky, třeba ke zlaté svatbě. Mezistupněm je album s kapsami, do kterých zasuneš fotky a lístečky a zdobíš jen část.

Jak sehnat fotky, aby se to neprovalilo

U překvapení často není problém lepení, ale shánění materiálu. Fotky má v telefonu obdarovaný, nebo je má rodina, která to možná vykecá.

Pár věcí, které pomůžou:

• Začni u toho, co máš sám: vlastní telefon, sdílená alba, staré zprávy a e-maily.
• Vyber jednoho nebo dva důvěrníky, třeba bratra nebo nejlepší kamarádku, a nech je zařídit zbytek. Čím méně lidí to ví, tím menší je šance, že se někdo prořekne.
• O fotky požádej s výmluvou, která sedí, třeba že děláš fotoknihu pro sebe nebo čistíš telefon.
• Ať příspěvky chodí na tvůj e-mail nebo telefon, ne do skupinového chatu, ve kterém je obdarovaný.
• Všechno schovávej v krabici nebo složce tam, kam obdarovaný nechodí, třeba u kamarádky nebo v práci.

Vytiskni víc fotek, než si myslíš, že budeš potřebovat. Ne všechno se vejde nebo hezky ladí vedle sebe a je fajn mít z čeho vybírat. Sbírej i drobnosti: vstupenku z vašeho prvního koncertu, účtenku z restaurace, pohled, který jsi kdysi dostal. Stránku udělají osobnější než další fotka.

Příspěvky od ostatních

Při rozlučce, výročí nebo kulatých narozeninách je krásné, když se připojí i ostatní. Můžeš to pojmout dvěma způsoby.

Nejjednodušší: dej každému lísteček nebo visačku stejné velikosti, s obálkou a termínem odevzdání. Napíšou na ni vzpomínku nebo přání a ty lístečky nalepíš do knihy nebo zasuneš do kapes. Díky pevnému formátu zůstane kniha klidná, i když se písmo a tón u každého liší.

Víc práce, ale hodně osobní: nech každého kamaráda nebo člena rodiny vyrobit vlastní stránku z papíru a samolepek, které mu dáš. Urči pevný formát a jednu nebo dvě barvy, jinak z toho bude slepenec. Počítej s tím, že ne každý to stihne včas, a měj v záloze pár náhradních stránek.

Žádej o krátké, konkrétní vzpomínky místo obecných přání. „Ten den, kdy jsme v dešti nastoupili do špatného vlaku“ řekne víc než „jsi úžasná kamarádka“.

Psaní osobních textů

Spousta lidí považuje text za těžší než grafickou úpravu. Nemusí ale být dlouhý. Pár řádků na stránku stačí.

Piš tak, jak mluvíš. Napiš, co se stalo, kde jsi byl a co sis z toho zapamatoval. Vtip, kterému rozumíte jen vy dva, tam klidně patří. Připiš datum nebo rok, aby se v knize dalo vyznat i za deset let. Když něco počítáš, třeba počet dní, které jste spolu, uveď i den, ke kterému jsi počítal.

Co se neodvážíš říct nahlas, můžeš schovat. Obálka s dopisem, visačka za fotkou nebo chlopeň, kterou je potřeba rozložit, udělají z knihy něco k objevování. Volné lístečky jsou křehké; průhledný obal je ochrání před prsty a lepicí páskou.

Text si nejdřív napiš nanečisto a přepiš ho, až když jsi spokojený. Pokud si nejsi jistý svým písmem, vytiskni text na pevný papír, vystřihni ho a nalep.

Kolik času si na to vyhradit

Hodně záleží na formě a na tom, jak moc zdobíš. Jednoduché mini album s fotkami a pár texty můžeš mít hotové za jedno odpoledne nebo večer. Explosion box se spoustou drobných detailů zabere klidně několik večerů. Velké album, i když máš zkušenosti, si žádá spíš týdny než dny.

Shánění nepodceňuj jako vedlejší věc. Čekání na fotky od ostatních, tisk a výběr často zaberou víc času než samotné lepení. Reálný plán vypadá zhruba takhle:

1. Šest až osm týdnů předem: vyber téma a formu, zasvěť důvěrníky, požádej o fotky a příspěvky.
2. Tři až čtyři týdny předem: roztřiď fotky, vytiskni je a připrav si materiál.
3. Dva týdny předem: rozvrhni a nalep stránky, nejdřív fotky, potom texty a zdobení.
4. Poslední týden: drobné dokončovací úpravy, obal a jeden rezervní den pro případ, že se něco pokazí.

Než cokoli přilepíš, rozlož si stránky nejdřív volně. Posouvej, dívej se a případně si to vyfoť, abys rozvržení později našel. Lepidlo přijde na řadu, až když celek sedí.

Předání

Explosion box nebo 3D prvek se do obálky nevejde, takže ho dej do pevné krabice. Knihu nejlépe předej osobně, abys byl u toho, až se otevře. Pokud si ji obdarovaný chce uchovat i jinak, můžeš stránky potom naskenovat. Sken na tvé poličce ve Scrappdu je záložní kopie pro případ, že se originál někdy poškodí.

Nemusí to být dokonalé. Křivá fotka nebo přeškrtnuté slovo právě ukazují, že jsi to vyrobil ty.